On ji miluje, ona jím pohrdá. Jednoduchý vzorec pro děj snímku, řeklo by se. Ne však v podání Jeana-Luca Godarda a jeho svébytného náhledu na filmovou řeč. Jeden z nejznámějších a nejuznávanějších francouzských režisérů vůbec a zásadní postava světové kinematografie se proslavil především experimentováním s filmovou formou a filmově esejistickou tvorbou, v níž často provokuje a kritizuje moderní životní styl neustálým narušováním nejrůznějších konvencí. Cyklus Velikáni filmu nabízí dva filmové skvosty slavného režiséra. Snímek Pohrdání, okořeněný krásou Brigitte Bardotové, uvidíte dnes od 20:55 na programu ČT2.
Godard naučil uhrančivou Brigitte Bardotovou Pohrdání
Godardovo Pohrdání je adaptací stejnojmenného románu Alberta Moravii. Francouzský spisovatel a scenárista Paul Javal (Michel Piccoli) pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce však začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena Camille (Brigitte Bardotová). Ta začne svým manželem, kterého dosud milovala, postupně pohrdat.
Každá z postav, ať je to spisovatel, režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavení scénáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí.
GALERIE
Pohrdání zdroj: Česká televize
Režisér se v Pohrdání navrací k archetypům umění - antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi. Tuto „filmovou antiku“ zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz a tedy nahlédnout do nitra sebe sama.
Godard proměnil tvář světové kinematografie
Jean-Luc Godard, jenž letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, se při svých studiích na Sorbonně seznámil s Andrém Bazinem, Françoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Tato přátelství ovlivnila i jeho tvorbu. V roce 1959 debutoval celovečerním filmem U konce s dechem (À bout de souffle), se kterým změnil dějiny světové kinematografie. Netradičně a převratným způsobem v něm zfilmoval námět z černé kroniky, touhu po volnosti a nespoutanosti hlavního hrdiny s živelnou povahou, jehož ztvárnil mladý „Bebel“ Jean-Paul Belmondo coby vycházející hvězda.
U konce s dechem (1959, režie: Jean-Luc Godard)
V 60. letech se stal snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň se zařadil k nejradikálnějším tvůrcům tzv. Nové vlny, vyznávající program realismu, kterého je možné dosáhnout především dlouhými nepřerušovanými záběry. Protože byl Godard také teoretikem, jsou některé jeho filmy často spíš samoúčelným experimentem, ilustrací jeho momentálních teoretických postojů a politického přesvědčení, vždy ale aktuální.
Námětem jeho snímků bývá povětšinou samotná kinematografie a její způsob zobrazování věcí. Vždy při své práci využíval moderní technologie a zkoušel jejich možnosti. Jeho filmy jsou kolážovité a nejednotné, plné citátů a narážek. Často využívá druhý obrazový plán realizovaný v pozadí, podobně spojuje dohromady i několik zvukových plánů. Jean-Luc Godard (narozen 3. prosince 1930) je považován za znovu-vynálezce moderní filmové řeči. Byl nominován na nespočet ocenění na hlavních evropských filmových festivalech v Berlíně, Benátkách a Cannes.
Ukázka z filmu Pohrdání (zdroj: ČT24)
Pohrdání / Les Mépris (1963) - Hrají: M. Piccoli, B. Bardotová, J. Palance, F. Lang, G. Mollová, a další. Scénář a režie: Jean-Luc Godard. V původním znění s titulky. 23. ledna 2012 od 20:55 na programu ČT2.