2012 - rok dvou architektů Pražského hradu

• jab

23. 1. 201223. 1. 2012, 22:56|Zdroj: ČT24

Židle navržené Josipem Plečnikem

Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Praha - Dva významné architekty bude připomínat celoroční program, který dnes začal v pražské Trmalově vile. Josip Plečnik se narodil na den přesně před 140 lety, od narození Pavla Janáka uplyne v březnu 130 let. Oba dva byli - mimo jiné - hlavními architekty Pražského hradu.

Rok Pavla Janáka a Josipa Plečnika bude zahrnovat výstavy, přednášky a exkurze po stavbách. V Trmalově vile budou do konce února k vidění i bytové doplňky obou architektů - z Uměleckoprůmyslového muzea bude zapůjčeno Janákovo originální křeslo, židle a stoleček, z galerie Modernista pak Janákova kubistická keramika. Slovinského architekta Plečnika připomene křeslo zapůjčené ze sbírek Pražského hradu. Celoroční akci by měla zakončit výstava, na které chce Kotěrovo centrum, jež Rok Pavla Janáka a Josipa Plečnika organizuje, spolupracovat s Pražským hradem.

Výročí letos slaví také Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce Páně, který dominuje pražskému náměstí Jiřího z Poděbrad. Dokončen byl před 80 lety. „Plečnik byl mistr církevní achitektury, ale jako umělec byl nesmírně skromný. Ke kostelu se sice hlásil, ale nechtěl za něj žádnou odměnu. Prosil investora, kaplana Titla, aby jediným honorářem bylo to, že ho nikde nebude jmenovat,“ prozradil zajímavost o architektovi publicista Jiří Horský.

Publicista Jiří Horský o Josipu Plečnikovi: Charakteristická pro Plečnikovu tvorbu je především návaznost na starokřesťanské tradice, které sahají až k antice. Plečnik se snažil respektovat místo a potvrdit jeho paměť.

K práci na kostele, který je dnes jednou z architektových nejvýznamnějších staveb, musel kaplan Plečnika přemluvit. Podobně váhal i při nabídce stát se architektem Pražského hradu a přestavit ho do podoby moderního sídla, v němž by prezident T. G. Masaryk se svou rodinou mohl i bydlet.

„Zakázku ze začátku dostal Jan Kotěra, který byl jedním z nejvýznamnějších architektů v Čechách a v Praze. Začal rekonstrukci navrhovat, ale potom vážně onemocněl a v roce 1923 zemřel,“ popisuje tehdejší situaci Daniela Karasová z Uměleckoprůmyslového muzea. Masaryk oslovil Josipa Plečnika - studoval spolu s Kotěrou u Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, kde o několik let později studoval i Pavel Janák. „Váhal z důvodu, že je cizinec a že není vhodné, aby sídlo nové republiky adaptoval. Ale nakonec ho přemluvili,“ dodala Karasová.

Plečnikovy zásahy jsou kromě bytu prezidenta vidět v úpravě vstupního a třetího nádvoří, vstupního sálu u Matyášovy brány a zahrad Na Valech, Na Baště a Rajské zahrady. „Nebylo to bez komplikací, protože zasahoval do nejbližšího okolí památek. Nicméně jeho urbanistický vstup byl velice významný v tom, že dokázal umocnit prostor,“ uvedl k Plečnikovým příspěvkům na Hradě Miroslav Cikán z Fakulty architektury ČVUT.

V polovině 30. let, poté, co Plečnik odešel do Lublaně, byl architektem Pražského hradu jmenován Pavel Janák. Jeho návrhy se na Hradě kvůli nepřízni doby začaly řešit ale až po skončení druhé světové války. Teprve v roce 1948 dostal úkol zabezpečit a upravit letohrádek Hvězda pro Jiráskovo muzeum. Následovalo přetvoření barkoní jízdárny Pražského hradu v prostor, který by vhodně reprezentoval a sloužil k výstavám. Zřejmě nejpracnějším dílem byla na Hradě záchrana Míčovny.

JOSIP PLEČNIK (1872-1957). Studoval průmyslovou školu ve Štýrském Hradci. Po smrti svého otce odjel do Vídně, kde se zapsal u Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění. Po Janu Kotěrovi převzal v roce 1920 výuku na státní Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1921 působil na Technické fakultě Univerzity v Lublani.

Mezi Plečnikovy projekty realizované v České republice patří úprava vstupního a třetího nádvoří Pražského hradu, vstupního sálu u Matyášovy brány, bytu prezidenta, zahrad Na Valech, Na Baště a Rajské zahrady a zámku v Lánech. Velmi známým Plečnikovým projektem je kostel na Náměstí Jiřího z Poděbrad, vystavěný mezi lety 1929 a 1932. Plečnikova tvorba v oblasti vilové architektury se výrazně projevila především v době, kdy žil ve Vídni. Za nejvýznamnější projekt je považován Zacherlhaus z roku 1905.

PAVEL JANÁK (1882–1956) byl nejen významným architektem, ale také návrhářem nábytku a teoretikem, rektorem Uměleckoprůmyslové školy a po Plečnikovi také hlavním architektem Pražského hradu. Po studiu na pražské technice u Josefa Schulze a na Německé vysoké škole technické u Josefa Zítka, studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Otto Wagnera.

Následovaly studijní cesty po Evropě a krátká spolupráce s Janem Kotěrou. V roce 1907 se Janák podílel na založení uměleckoprůmyslového spolku Artěl. Jeho významnou prací jako smluvního architekta stavebního úřadu města Prahy byla realizace Hlávkova mostu. Nejvýznamější urbanistickou realizací pak pražská osada Baba.