Praha - U příležitosti dnešního dne, kdy se v mnoha zemích připomínají oběti holocaustu, vychází v Česku deník židovského chlapce Michala Krause, který vyhlazování svého etnika přežil. V koncentračním táboře ztratil oba rodiče i část svého dětství. Vzpomínky na tuto dobu si zaznamenal hned po válce, deník ale nikdy nechtěl zveřejnit. Rozhodl se tak až nyní, protože perzekuce menšin pokračuje i v dnešní době.
Deník chlapce přibližuje hrůzy holocaustu
Deník bude slavnostně představen 2. února v sídle pražské židovské obce. Kniha je podle něj výjimečná v tom, že nevznikla jako přehodnocená vzpomínka dospělého člověka, ale jako dobový komentář podaný dítětem; přirovnává se v tomto směru ke slavnému deníku Anny Frankové.
Autor se nesnaží dávat věci do souvislostí, věnuje se dění a vztahům přímo v táboře, zejména odsuzuje nelidské chování spoluvězňů. Ve věku 12 až 14 let dokázal přežít pobyt v Terezíně, Osvětimi, Mauthausenu i dva pochody smrti. Přežít mu pomohlo třeba to, že byl v Osvětimi při likvidaci rodinného tábora vybrán s dalšími 90 chlapci na práci sluhů a poslíčků; konce války se ale dožili jen někteří z nich.
GALERIE
videogallery_000162928
Deník si Kraus začal psát už v rodném Náchodě, pokračoval v terezínském ghettu, ale po příjezdu do Osvětimi musel všechno včetně deníku odevzdat. Znovu si své vzpomínky psal a kreslil po osvobození a návratu do Náchoda. V červenci 1948 odjel s pomocí organizace American Jewish Joint Distribution Commitee do Kanady a deník si vzal s sebou. Originál věnoval Muzeu holokaustu ve Washingtonu a barevné kopie mají čtyři muzea v ČR a Izraeli.
Vydat svůj deník se Michal Kraus rozhodl až nyní, když některé zprávy z České republiky i Evropy podle něj svědčí o tom, že nenávist k národnostním i jiným menšinám je stále živá. Jeho největším přáním je, aby se jeho příběh nikdy neopakoval a aby veřejnost včas reagovala na první náznaky agresivity, zejména s rasistickým nebo antisemitským podtextem. Knihu vydalo nakladatelství Kvartus a Regionální muzeum Náchod, projekt má záštitu ministerstva školství.
"Ze začátku jsem se obával, že si s těmi, co to neprožili, nebudeme rozumět. Ono to opravdu nejde moc dobře vysvětlit. Nikdy není lehké se k těm vzpomínkám vrátit. Ale uvědomil jsem si, že je to naše odpovědnost a musíme my, kteří jsme přežili, podat pravdivé svědectví," prohlásil v rozhovoru pro ČT24 Michal Kraus.
„Kniha, tím, že to psal patnáctiletý kluk a ve spojení s jeho dětskou kresbou, je plná emocí. Například můj patnáctiletý syn to přečetl jedním dechem. Naším dalším záměrem je dostat knihu do škol, protože jsme zjistili, že to mládež v této věkové kategorii zajímá,“ řekl nakladatel a přítel autora Jan Talafant.