Vítejte v Block City

Jak asi lze předpokládat, mohlo by směle jít o výstavnický hit. Alespoň jak to vidí kurátor výstavy Block City, nizozemský architekt Bart Goldhoorn, v několika posledních letech žijící v Moskvě, kde organizuje velkou výběrovou architektonicko-urbanistickou soutěž pro moskevskou developerskou společnost Massthab.

Pro soustředěného návštěvníka nebude problém pochopit jisté okouzlení či snad i překvapení, ke kterému se Goldhoorn dopracoval. Studoval totiž historii unifikovaných plánovaných domů, budovaných posléze po celé východní Evropě v takřka nekonečných sériích. Určitě ho vzrušoval začátek, přinášející po velké revoluci nutně nový pohled na bydlení pro masy (unifikované, jak to jen šlo, ti ostatní, špatně devastovatelní, byli postupně vybíjeni nebo po desetitisících utíkali).

Připomíná dnes zajímavé moderní filmy předstalinské éry od Ejzenštejna, Rooma, Vertova i navazujících autorů Jutkeviče, Alexandrova, Rappaporta, Medvedkina, Rjazanova, kteří zprvu obdivně a posléze zakukleně kriticky sledovali novou výstavbu, přehrává hudbu populární i vážnou, která se změny celé země dotýkala v odlišných kulturních prostředích – od operety po velké symfonie. Připomíná velká filosofická díla, věnovaná fenoménu přestavby země a jejích obyvatel, dotýká se fenoménů nedávné minulosti, buzených ze zaslouženého anebo i nepochopeného spánku (modulární města, mikrorajony, standardní bloky).

Chvílemi až naivně (uvědomme si, že kurátor žil v jiném světě s odlišnou životní i kulturní zkušeností) pohlíží na děje na obě strany od železné opony, konstatuje dnešní vývoj soukromého vlastnictví, vědecky rozbírá nové choutky ruských rychlozbohatlíků, diví se dopravní explozi, porovnává, konstatuje, snad i dotváří. A snaží se všechny tyto jevy nejen označit, ale i propojit. Nevím, zdali divák vše pochopí, i přes vysvětlující texty to není jednoduché.

Výstava také prezentuje - v logických, i když patrně utopických vazbách - také některé důležité a úspěšné projekty, daného tématu se dotýkající. Ať už některé berlínské realizace, dostavby holandských měst, nebo nekonečný dům studia BIG v Kodani.

Vrcholem výstavy, kterou ředitel Fragnerovy galerie zhlédl v loňském roce v dánské Luisianě a tryskově dovezl, je však hlavní a hodně důležitá kurátorova práce při přípravě zástavby jednoho z menších moskevských okrsků. Goldhoorn zformuloval pro sebe a dnes i pro nás určitou filosofii, potvrzující, že hromadná výstavba formou pseudounifikovaných, vždy jinak poskládaných bloků může zajistit pestrost případné anebo vlastně i budoucí masové výstavby. Desítky a desítky vtipných, vzrušujících ale i tuctových modelů naplňují výstavní síň až po okraj a při troše poctivosti nutí návštěvníka k opakovanému zhlédnutí. Kurátor odpovídá sobě i návštěvníkům na palčivé vazby individualizace ve vazbě na masovou výstavbu, ekonomické vztahy, materiálovou pestrost a nově nezbytná kvalitní zpracování.

Z výstavy Block City
Zdroj: ČT24/Galerie Jaroslava Fragnera

Přináší i zcela atypický pohled na jiné možné varianty masových výstaveb, nezvyklé a nečekané konstatování rozdílů v rodící se ruské (i naší) nové třídní společnosti. To vše doprovází zajímavými projekcemi a nákresy, naplňuje výstavu Block City mnoha atraktivně podanými, někdy i hůře dekódovatelnými fakty. Nebojte se však, to hlavní stojí za to! Nákladná, výpravná výstava, sladkobolně působící na ty, kteří si oněch šedesát let odžili ve známé realitě.

Block City je doprovázeno výstavou Vitajte v Panelstory!, malou, ale výjimečnou přehlídkou bratislavského panelového stavění z let 1955-1995, kdy v tomto městě vzniklo celkem 21 nových panelových sídlišť.

Kde a kdy: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1; otevřeno denně mimo pondělí od 11:00–19:00. Výstava potrvá do 2. března.

Vydáno pod