Vesničko má česká, syrová

Dnes již obdivuhodná dlouhodobá série výstav, ve které nejživější česká galerie (i) moderního umění představuje nové, v tomto případě v podstatě na velkém trhu začínající umělce, pokračuje videoexhibicí Petry Římalové nazvanou Vesnice. Kurátorka Olga Malá doplňuje touto výstavou několikaletý důležitý projekt Start-up, věnovaný právě tomu nejlepšímu ze současné mladé tvorby.

Projekce sama navazuje nejen na předchozí práce autorčiny (Dům či Divadlo lidských stop), ale v nejlepším slova smyslu pokračuje v tendencích, které známe od špičkových českých i zahraničních tvůrců, u kterých se postupně objevovaný potenciál začíná přiklánět ke tvorbě přímo filmové.

Marek Ther, nositel letošní Chalupeckého ceny, dokázal svými videoartovými kompozicemi připravenost věnovat se rozsáhlejším dílům, někdy tak pečlivě vytvářeným, že nechtě připomínají některé sekvence špičkových děl Luchina Viscontiho. Naprosto pro nás typickým příkladem vývoje videoartového tvůrce je Steve McQueen (možná si pamatujete jeho účast na Nových mediích v Chebu, festivalu, který skončil z finančních důvodů). Ten posléze vytvořil velmi ceněný celovečerní film Hlad (s Michaelem Fassbenderem) a se stejným hercem teď startuje u nás v kinech velmi syrové dílo se silným eticko-erotickým atakem Stud. I tam maně připomíná zpracování tohoto díla (bezchybné, vzorné i studené) některá ranná videoartová díla tvůrce.

Petra Římalová svojí vizuální i zvukovou koláží zachycuje současnou tvář (bohužel) české vesnice. Hladí nás půvabnými záběry hlubokých lesů a světelnými hrami v tomto kouzelném prostředí, posléze nás zchladí smutnými a studenými záběry krachlých obchodních prostor, zdevastovaných autobusových zastávek, předloží nám syrovost podzimích ohňů nebo hrátky opuštěných psů na fiktivní venkovské silnici.

Dohromady, velmi jednoduše a bez velkých slov a počinů, vytváří pohled na vesnici tak, jak ji všichni známe a jak ji bezprostředně bez vnitřního napětí vnímáme. Teprve záběry kamery naznačí, že tu není něco v pořádku. Možná ani Petra nechtěla podávat zprávu o opuštěné, vybrakované zemi, která se tak trochu plazí se zbytky původní energie a bohatosti. Ovšem krása venkovského prostředí halí syrovou realitu do krásného hávu. Zvuky doprovázející videofilm jsou původní, teskné, jasné i obvyklé. Přidaná témata nevybíhají ze zvoleného formátu. Některé scény jsou mistrovskými kompozicemi par excellence, hovořícími ve zkratce za dlouhé vysvětlující záběry: houpající se hromady palet ve větru, obývák kočičího muže…

  • Petra Římalová / Vesnice zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3285/328422.jpg
  • Petra Římalová / Vesnice zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3285/328420.jpg
  • Petra Římalová / Vesnice zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3285/328425.jpg
  • Petra Římalová / Vesnice zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3285/328423.jpg

Protože rád sleduji vývoj některých autorů videoartu (viz výše), myslím si, že v Petře Římalové dříme další zajímavý filmař. Udělejte si čas, ona videoinstalace vám pootevře ve falešném světě Disneylandu, který se dnes jmenuje Staré Město, okno jinam. Tam, kde pozlátko prostě nevisí. Schází. Je to syrové, smutné, ale poctivé. Autorka určitě netočila dokument – přesto právě tak země vypadá o pár kilometrů dál od Staroměstského náměstí.

Kde a kdy: Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu; otevřeno denně mimo pondělí 10:00–18:00, výstava potrvá do 11. března. Vstup zdarma.