Kundera v la Pléiade - literární svět je vzrušen

Paříž – V prestižní edici la Pléiade nakladatelství Gallimard dnes vychází souborné dílo spisovatele Milana Kundery. Jak konstatují francouzští komentátoři, sám Kundera sleduje šum kolem sebe nevzrušeně, a to i přesto, že je česko-francouzský spisovatel teprve čtrnáctým autorem, který se takové pocty dožil. Dva svazky, vázané v kůži s ořízkou ze zlata, jež budou k dispozici jednotlivě i ve společném pouzdře, obsahují jeho povídky, devět románů, jednu divadelní hru a čtyři eseje. Kundera se v la Pléiade ocitne ve společnosti nejpřednějších osobností literární historie počínaje Homérem.

Dosud v této edici, započaté v roce 1931, vyšlo asi 560 svazků. Mezi třináctkou těch, kdo se vydání svého díla v ní dožili, byli tři nositelé Nobelovy ceny za literaturu - Roger Martin du Gard, André Gide a Saint-John Perse a dále například Eugene Ionesco, André Malraux a Henry de Montherlant. „Výběr je vždycky obtížný, protože to může vyvolat strašlivou žárlivost,“ řekl v Le Point k volbě žijících autorů, které Gallimard v této edici vydá, šéf nakladatelství Antoine Gallimard. „Ale myslím, že s Kunderou jsme se nespletli,“ dodal.

Milana Kunderu v Československu proslavily hlavně povídky Směšné lásky a román Žert, vydané v 60. letech. Světovou proslulost mu zajistil především román Nesnesitelná lehkost bytí, který vydal po odchodu do Francie. Jeho jméno se často objevuje mezi kandidáty na Nobelovu cenu.

Telefonát Jana Šmída (zdroj: ČT24)

Zatímco svět písemnictví se vzrušuje, Milan Kundera se dívá, jak před okny poskakují vrabci. To důležité pro romanopisce je totiž podle něho setkání čtenářů s jeho dílem, napsal spisovatel Maxime Rovere. Podobný názor vyslovil v týdeníku Le Point filosof Jean-Paul Enthoven, podle něhož Kundera „spíš chce, aby ho nechali na pokoji“. Enthoven také vznesl otázku, zda bude tato „definitiva“ vyhovovat Kunderově „vervě svobodného člověka a jeho nevyléčitelnému mládí“. Kundera totiž „má ještě v hlavě věty, přání, netrpělivost, intuici a vyzývavost, které jdou s tímto předčasným nabalzamováním špatně dohromady“.

Kunderovo dílo vychází v la Pléiade v podobě, kterou sám autor považuje za definitivní. „Vše, co (podle Kundery) není pamětihodné, z něho bylo vyloučeno,“ napsal Enthoven. V souborném vydání ale budou zjevně chybět díla z prvního Kunderova období. Kromě toho, na rozdíl od běžné praxe vydavatelů Pléiade, tam nebudou podrobné rozbory, poznámky, varianty, s nimiž spisovatel pracoval a pak je opustil, ani Kunderův životopis.

Kundera, který z „normalizovaného“ Československa odešel do Francie v roce 1974, si už předtím zvolil Gallimard jako své výlučné vydavatelství pro Francii a zůstal mu věrný až do dneška. Francie ho už považuje za svého spisovatele. Gallimard letos slaví sté výročí založení a podle italského listu Il Giornale je vydání Kundery v la Pléiade jedním ze symbolů, které si vydavatelství na oslavu tohoto výročí zvolilo.

Milan Kundera v edici La Pléiade
Zdroj: ČT24/La Pléaide
Vydáno pod