Tři knižní tipy Libora Dvořáka

Tři zajímavé překladové knihy by mohly potěšit nejen překladatele Libora Dvořáka, který je zařadil mezi své čtenářské tipy. Dánsko zastupuje román Na dně prozaičky s poněkud zvláštním jménem Helle Helle, Rakousko povídkové židovské anekdoty Teta Joleschová a dědicové od Friedricha Torberga a zámoří Charles Bukowski a bilingvní vydání jeho knihy The White Pussy.

Charles BUKOWSKI / The White Pussy (Odbarvená píča)
(Argo, překlad Bob Hýsek, 138 Kč)

Anotace: Tři povídky známého amerického autora v bilingvním vydání. Libor Dvořák o knize: Zaujal mě samozřejmě název, slyšel jsem, že v nakladatelství byly velké spory, jak se kniha bude jmenovat, ale jinak je to klasický Bukowski – směs tvrdého slovníku, žen, sexu, alkoholu, ale ne samoúčelná. Bukowski je znám tím, že popisuje odvrácenější, trochu drsnější tvář Spojených států. Navíc v bilignvním vydání může čtenář dobře porovnat, jak si překladatel s jeho textem poradil.

Friedrich TORBERG / Teta Joleschová a dědicové
(Paseka, překlad Eva Pátková, 299 kč)

Anotace: Dědicové jsou pokračováním Torbergova titulu Teta Joleschová, obě knihy napsal rakouský autor v 70. letech. Čtenáři mohou opět očekávat mozaiku kavárenských historek a drobných lidských osudů. Libor Dvořák o knize: U Tety Joleschové jsem si přečetl velmi pěkný slogan v podtitulu – zánik západní civilizace v židovských anekdotách, a to je velmi trefná charakteristika Torbergových povídek. Kdo má rád židovský humor, který se má spíše vyprávět než psát, tak si v této knížce rozhodně přijde na své. A řekl bych, že Torbergův vypravěčský styl je přesně to, co českému čtenáři konvenuje. Zajímavé oproti první knize je, že zatímco v ní se děj odehrává v až idylických, nadějeplných 20. a 30. letech, v této se Torbergovi hrdinové už musejí po Mnichovu stěhovat z Evropy pryč. Je v ní tedy popsán i smutný úděl židovského národa ve 20. století.

Knižní tipy Libora Dvořáka (zdroj: ČT24)

Helle HELLE / Na dně
(Paseka, překlad Helena Březinová, 195 Kč)

Anotace: Román dánské prozaičky se odehrává na jednom z dánských ostrovů, kam se hlavní hrdinka vydá, aby „si mohla pěkně poplakat“. Na malé ploše komorně pojatého příběhu zachycuje autorka mezilidské vztahy a vytváří drama provázené řadou otázek, jejichž zodpovězení nechává na čtenáři. Libor Dvořák o knize: „Ukaž, neříkej to po lopatě“ je jedna z charakteristik autorčina stylu, která se mi velmi líbí, dobře ji totiž vystihuje. Helle Helle velmi často pracuje s náznakem, často dokonce vyžaduje po čtenáři, aby si ledacos domýšlel – a v tom je kouzlo jejích próz. Na dně je kniha, která mně osobně velmi připomněla mladá léta, když jsem se díky své mamince a její obsáhlé knihovně začítal do meziválečné skandinávské literatury.