Praha - Figurální malby polozapomenutého malíře z Podkrkonoší Karla Šlengera představuje výstava u příležitosti 75. výročí vzniku čtvrtého Topičova salonu (1937-1949). Opomíjený výtvarník zde vystavoval ve 40. letech třikrát, současná výstava jeho tvorby nese název Srdce Země je ze zlata.
Čtvrtý Topičův salon připomene „outsider“ Šlenger
Topičův salon je nejdéle působící soukromá galerie v Praze. Vznikla v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna nakladatelství Františka Topiče na Ferdinandově, dnešní Národní třídě. Za více než stoletou historii se zde uvedli přední umělci své doby, například Jan Zrzavý, Josef Šíma, František Tichý, Toyen, Jindřich Štyrský či Josef Čapek.
„V podstatě se dá říci, že (salon) spoluvytvářel vrcholnou českou kulturu od doby Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát až do zrušení jména galerie Topičův salon po roce 1949,“ podotkl Pavel Vašíček ze Společnosti Topičova salonu. Obnovený, pátý Topičův salon vznikl v roce 2008. Jeho výstavní činnost zajišťuje Společnost Topičova salonu s podporou aukčního domu 1. Art Consulting a rodinou Stránských.
Nejslavnějším obdobím Topičova salonu byla čtvrtá sezona, od roku 1937 do roku 1949. Svou aktivitu tehdy salon orientoval na soudobou tvorbu a vystavovali zde výtvarníci, kteří určovali tehdejší české umění. Vystavovat „U Topiče“ znamenalo proslavit své jméno a získat uznání.
GALERIE
Obraz Karla Šlengera zdroj: Topičův salon
Karla Šlengera, jehož díla připomíná výstava k 75. výročí vzniku čtvrtého Topičova salonu, proslavila právě tato výstavní síň. Poprvé zde svou tvorbu představil v roce 1941. „Měl fenomenální úspěch. Prodal všechny své obrazy, což bylo za války neskutečné,“ upozornila kurátorka Lucie Šiklová.
Autodidakt Šlenger (1903-1981) patří spíše k outsiderům výtvarné scény. „Tím se ale nemyslí nic špatného. Outsideři byli autoři, kteří šli mimo hlavní proudy. Většinou ale předběhli svou dobu,“ vysvětlila kurátorka.
Topičův salon
Ve Šlengerově díle lze nalézt odrazy expresionismu, impresionismu, art deco i secese. Ve 40. letech se stal průkopníkem informelu a art brut. Na výstavě jsou k vidění velkoformátové figurální malby, především ženské akty a lehce provokativní oleje s názvy jako Lesbičky, Zvířecí pudy nebo Valpuržina noc. Výběr děl akcentuje nietzschovský podtext ve Šlengerově tvorbě, dodala kurátorka.
Šlenger, který žil většinu života na hranici chudoby, procestoval Evropu, severní Afriku i Blízký východ. Studoval jazyky, filozofii a hudbu, živil se příležitostnou prací. Výrazného úspěchu se dočkal pouze jednou, když mu v roce 1941 pomohl malíř František Tichý uspořádat výstavu právě v Topičově salonu. V roce 2005 mu Národní galerie věnovala samostatnou výstavu.
Instalace Šlengerovy tvorby pod názvem Srdce země je ze zlata bude v Topičově salonu k vidění do 25. května.
GALERIE
videogallery_214025