Jste jako ostatní s výjimkou, že všichni nenosí v hlavě myšlenku na vraždu. Ale kdo ví, existuje i jiný příběh než ten, který lze zahlédnout pouhým okem. Gérard Depardieu v posledním celovečerním filmu režiséra Claudea Chabrola. Psychologické drama Bellamy (2009) připomenou dnes ve 21:00 na ČT2 Velikáni filmu.
Co je důležité, je v Bellamym očím neviditelné
Chabrol byl jedním z hlavních představitelů francouzské nové vlny a také jejím „zrádcem“, když se stal režisérem kriminálních psychologických dramat. Do tohoto okruhu patří jak snímek Bestie musí zemřít, který ČT zařadila do programu Velikánů jako první z Chabrolových titulů, tak snímek Bellamy.
Pojmenován je podle titulní postavy – komisaře Bellamyho (Gérard Depardieu), a přestože není ve filmu postavou jedinou, je příběh vlastně především o něm, ostatní jsou jakýmisi jeho alter egy. Zrcadlením jejich příběhů v komisařově životě se Chabrol zaobírá svým oblíbeným tématem – vztahem člověka k násilí.
GALERIE
Bellamy / Jacques Gamblin zdroj: ČT
Bellamy tráví dovolenou se svou ženou na jihu Francie. Do idylického obrázku všechno zapadá – hezký domek, milá žena (Marie Bunel) i komisař, který na sofa přemýšlí nad křížovkou, jak se řekne blaženost na šest. Štěstí, které je odpovědí, je jedním z motivů, který spojuje všechny postavy – ať už jej hledají, postrádají, nebo závidí.
Poklidné dovolenkování naruší dvě události – příjezd Bellamyho bratra Jacquese (Clovis Cornillac) a muž (Jacques Gamblin), který se komisaři přizná k vraždě a žádá jeho pomoc. Bellamy se s obojím pokouší vypořádat, a ač zdánlivě žádná podobnost mezi příběhy těchto tří postav není, vypořádává se jejich řešením i sám se sebou.
„Vždycky existuje jiný příběh. Existuje víc, než lze zahlédnout pouhým okem.“ – dovysvětluje na závěr motto filmu, vypůjčené od anglo-amerického básníka W. H. Audena, že skryté věci jsou zajímavější a často podstatnější (důležitější, dodala by liška z Malého prince) než ty viditelné. I pod povrchem Chabrolova filmu, v jehož loudavém plynutí se celkem nic tak zvláštního neděje, se skrývají velká dramata. Partnerské trojúhelníky, temné kouty v člověku, z nichž přiživuje schopnost dopustit se násilí, láska, závist a bolest. A absurdnost, kterou život dovede překvapit.
Ukázka z filmu Bellamy (zdroj: ČT24)
V úvodní a závěrečné scéně filmu se Chabrol - opět jako v dramatu Bestie musí zemřít - vrací k tomu, od čeho vyšel: ke smrti. Ta je jistotou, pevným bodem, za každou konkrétní se ale skrývá (trochu) jiný příběh. Lidé si jsou podobní růzností svých příběhů, a i přes jejich rozmanitost jsou vlastně v podstatě stejní, dělí se Chabrol v Bellamym o své zjištění, nijak veselé.
BELLAMY. Francie, 2009. Režie: Claude Chabrol. Scénář: Claude Chabrol, Odile Barski. Kamera: Eduardo Serra. Hrají: Gérard Depardieu, Clovis Cornillac, Jacques Gamblin, Marie Bunel, Vahina Giocante, Marie Matheron, Henri Cohen.