„Státní filmové studio má kromě výroby nových filmů jako druhý hlavní úkol zachovávat stávající filmy. Do jejich digitalizace a restaurování dáváme spousty peněz, jinak nezůstanou pro budoucí generace. Už je jich digitalizována zhruba stovka. Je tam velká podpora ze strany státu,“ dodal Zanussi.
Zanussi také prozradil, jak bude v Plzni filmy hodnotit. „Jediné mé kritérium je to, zda se po dočtení knihy, zhlédnutí divadelní hry nebo filmu cítím lépe a obohacen o nové informace nebo vjemy,“ uvedl Zanussi.
Podle ředitele plzeňské přehlídky Ivana Jáchima je v ČR odbornou komisí vybráno asi 100 skvostů české kinematografie, jež by měly procesem modernizace projít. Zatím ale prý nejsou peníze. Rekonstrukce filmu přijde na jednotky milionů korun.
V Polsku vzniká zhruba 40 celovečerních filmů ročně, podle Jáchima mírně více než v ČR. Výhodou tamějších tvůrců je zákon o kinematografii, podobný francouzskému. Funguje už jednu dekádu; filmaři o něj bojovali osm let. Díky němu jde automaticky do filmového fondu 1,5 procenta příjmu ze vstupného, ale také z reklam v televizích.
„Není to státní podpora a není závislá na vládě nebo parlamentu,“ uvedl světoznámý režisér. Výhodou polského filmu je také agentura, která obhospodařuje autorská práva a exkluzivně jedná se zájemci o polské snímky i filmaře. Také díky ní máme hodně peněz a hodně tvůrců působí na Západě, dodal.
Poláci vybudovali kvalitní filmový ústav - my jsme ho zrušili
Podle Zanussiho české přítelkyně a dramaturgyně mezinárodních kulturních projektů Emilie Miry Haviarové si Poláci také vybudovali velmi kvalitní filmový ústav, který dříve neměli. „My jsme ho naopak zrušili, i když oni nám ho záviděli,“ dodala. Polské filmy financuje kromě filmového fondu ještě Filmový institut a dává na ně peníze hodně firem. Nové snímky vznikající v Polsku jsou podle Haviarové kvalitnější než v ČR.
