Praha - Galerie kritiků otevřela expozici česko-australské umělkyně Petry Doležalové Troyn, nazvanou Code Gigas, která navazuje na výstavní projekt Inside Out (Naruby), realizovaný v roce 2010 v Domě pánů z Kunštátu v Brně. V obou instalacích se výtvarnice snaží o vizuální vyjádření pocitů a emocí, skrývajících se v nitru člověka, který prochází turbulencemi emigrace neboli vykořeněním, způsobeným odchodem z míst životního významu. Výstava v Gelerii kritiků v Paláci Adria potrvá do 27. května.
Doležalová Troyn zveřejňuje bolest srdce
Symbolickou je v tomto smyslu stejnojmenná velkoformátová kresba (4. 0 x 1. 2 m) srdeční tkáně, inspirovaná největší iluminovanou rukopisnou knihou světa, psanou latinsky, známou pod názvem CODEX GIGAS. Kniha, překládaná jako Obrovská kniha nebo Ďáblova bible, byla vytvořená kolem roku 1299 v prostředí malého benediktinského kláštera v Podlažicích u Chrudimi. Obsahuje biblické texty různého druhu, popisující duchovní světy dobra a zla.
„Kresba srdeční tkáně je proto pokusem o ztvárnění lidského srdce nejen jako důležitého orgánu s fyziologickou funkcí, ale i s významnou funkcí duchovní. Symbolizuje boj světla a tmy uvnitř člověka, zápas lidské duše se zlem, představující bolest, nemoc nebo utrpení. Podněcuje k úvaze o hledání vnitřních hodnot v dnešním hektickém, globalizovaném světě, kde panuje snaha identitu přehlížet nebo potlačovat. Vizuální vyjádření funguje jako lupa, kde zvětšení i toho nejmenšího detailu těla ztvárňuje zviditelňuje skryté morfologie a zákruty naší duše,“ uvádí k instalaci Galerie kritiků.
GALERIE
Petra Doležalová Troyn / Inside Out zdroj: Dům umění Brno
Řada grafických listů a rytin ve výstavě připomíná roentgenové snímky, kde hraje neodmyslitelnou roli světlo, umožňující divákovi objevit spojitost mezi viditelným a neviditelným uvnitř člověka, jakožto metaforu harmonické vyváženosti jeho bytí.
Petra Doležalová pochází z Brna, ale již řadu let žije v Austrálii. Její tvorba má introspektivní charakter s velkým citem pro detail a použité médium. Autorku vždy zajímala dialektika vztahů zobrazovaných námětů. Vytváří obsáhle struktury lidských orgánu pomocí otisku a opakování na plátně. Pojmy vnější-vnitřní, tělesné-duchovní jsou zároveň hledáním osobní zpovědi o údělu lidské existence.