Praha – Knihy nikoli jako neživé objekty ve vitrínách, ale jako součást živého organismu knihovny. Takový přístup prezentace knih, které shromáždil ve své sbírce dekadentní autor Jiří Karásek ze Lvovic, zvolil Památník národního písemnictví. Výstavu nazval Anatomie knihovny.
Pitva Karáskovy knihovny
Instalace představuje knihovnu Karáskovy galerie z let 1925 až 1951. Původně sloužila k hlubšímu poznání uměleckých sbírek galerie, které tvořily především kresby, grafiky a skici staršího umění a soudobé slovanské umění.
„Knihovna sloužila k hlubšímu proniknutí do těchto oblastí,“ vysvětluje kurátor výstavy Karel Kolařík. „Byla to taková příručka s encyklopediemi, slovníky umělců a monografiemi. Záhy se ale stala součástí sbírky. Karásek se totiž jako jeden z prvních bibliofilů v Čechách zabýval knižní kulturou, krásnými knihami, také je sbíral. Sbírka tak začala zahrnovat i knihy, které byly nějakým způsobem výtvarně atraktivní, tzn. obsahovaly originální grafické listy, byly ručně kolorovány nebo ilustrovány významnými evropskými výtvarníky.“
Výstava prezentuje výsledky výzkumu Karáskovy galerie. „Zhruba pět let jsme analyzovali celý fond, který čítá cirka 40 až 50 tisíc knih,“ potvrdil Kolařík. Zároveň byla v nakladatelství Arbor vitae k výstavě vydána monografie Knihovna Karáskovy galerie a její světy.
Rozhovor s Karlem Kolaříkem (zdroj: ČT24)
„Byli jsme si vědomi toho, že kniha má velmi omezené možnosti prezentace,“ poznamenal kurátor k přípravě projektu, „zvolili jsme proto spolupráci se Zdeňkem Baladránem, který se dlouhodobě věnuje konceptuálnímu výstavnictví.“ Výsledkem je prý instalace, jež odhaluje knihovnu jako živý organismus a prostřednictvím „anatomických řezů“ ukazuje jeho jednotlivé orgány.
Výstavu, která bude v Letohrádku Hvězda přístupná do 31. října, doplňuje videoinstalace Evy Jiřičky.