Karel Nepraš v DOXu - Kde končí humor?

Praha - Retrospektivní výstavu sochaře Karla Nepraše, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století, připravilo centrum současného umění DOX. Mapuje nejen jeho známější sochařskou tvorbu, ale i kresby, představuje umělcova vrcholná díla i práce málo známé nebo zcela neznámé. Výstava se koná také k desátému výročí Neprašova úmrtí a potrvá až do 1. října. „Humor, to je klíč k Neprašovi,“ říká kurátor Jaroslav Anděl. „Zajímala ho mez, kde končí humor a začíná vážnost.“

Nepraš je jedním z předních českých umělců, kterým české muzejní a galerijní instituce dosud dlužily reprezentativní výstavu a publikaci. Současnou přehlídku připravili kurátoři z DOXu ve spolupráci s umělcovou rodinou, jeho přáteli a odborníky na jeho dílo. K výstavě vyjde obsáhlá monografie s podrobnou dokumentací a texty řady autorů, kteří se umělcovým dílem zabývali.

Karel Nepraš se narodil 2. dubna 1932 v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění, od roku 1991 byl jejím profesorem. Uměleckou dráhu začal kresbami, v nichž svou nezaměnitelnou linkou vytvořil základ české kreslené grotesky. Proslavil se především svými plastikami - červenými bytostmi, při jejichž tvorbě používal kovové trubky, hadice, šrouby a další materiály.

Karel Nepraš
Zdroj: ČT24/isifa/Lidové noviny

Neprašovy výrazné sochy na diváky srší ironii a sarkasmus. Vyprávějí o tíživém pocitu z možnosti neustálé absurdní manipulace člověkem i o osudu svého tvůrce, kterému komunistický režim zkazil nejlepší léta tvůrčího života.

Čistý humor bez vtipu

Samotný umělec svou tvorbu charakterizoval jako střetávání humoru a vážnosti. Podle jeho svědectví byl humor nejen uměleckou strategií, ale měl také obrannou funkci; byl metodou, jak si zachovat zdravý rozum v absurdní společnosti. V 50. a 60. letech Nepraš spoluzakládal skupinu Šmidrů a Křížovnickou školu čistého humoru bez vtipu.

Výstava sochaře Karla Nepraše
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

První sochy v 60. letech sestavoval z nalezených předmětů, z drátů a textilu, jsou to jakési prostorové transformace jeho kreseb. Neprašovy bytosti, jakoby stažené z kůže, se šlahouny žil, tepen, šlach a svalů, vznikaly nejen z rozličného instalatérského materiálu, ale například i z dámských punčoch pokrytých acetonovým lakem.

Račte točit, Račte šlapat

Později objevil kouzlo litiny a sestavoval plastiky z pečlivě rozvržených litinových odlitků. Vytvořil cykly mobilních soch - Račte točit, Račte šlapat - se soustavou ozubených kol, šlapadel a řetězových převodů. „Jsem netechnický typ, u soch jsem všechno to technické dělal proto, aby si divák se sochou rozuměl, aby měl pocit, že do ní může vlézt, tahat za ni, točit s ní,“ říkal.

Neprašovy sochy jsou k vidění i ve veřejném prostoru. Uprostřed Prokopova náměstí na pražském Žižkově stojí svérázná jezdecká socha českého spisovatele Jaroslava Haška. „Úkol to byl dost náročný, proto uplynulo několik let, než jsem vůbec došel k nějakému závěru,“ komentoval tvorbu pomníku Nepraš. Sám Nepraš se však odhalení nedožil. V průběhu práce zemřel a pomník dokončila jeho dcera Karolína.

KAREL NEPRAŠ - DOX - 8. 6. - 1. 10. 2012