Divadlo Letí končilo letošní sezonu cyklu dramatiky 8v8 novou svéráznou hrou ruského autora Ivana Vyrypajeva Iluze a titulem současné německé autorky Felicie Zellerové Rozhovory s astronauty, vypovídajícím o stavu západní tradice rodiny a výchovy dětí na počátku nového tisíciletí.
Iluze s fatálním dopadem
„Scénická skica je instantní polotovar, obvykle na tři zkoušky,“ uvádí Divadlo Letí.
„Láska, to je práce,“ uvádí autor Iluzí.
„Musí být přece něco pevného v tom stále se proměňujícím vesmíru,“ píše Margaret v Iluzích.
Experiment podle Stanislavského
Režie Iluzí se ujal autorův kamarád a umělecký šéf Novosibirského městského činoherního divadla Sergej Afanasjev, který se s překladatelkou do češtiny Terezou Krčálovou představení osobně zúčastnil. Divadlo Letí spolu s DAMU angažovalo čtveřici studentů nadcházejícího absolventského ročníku oboru herectví Katedry činoherního divadla DAMU: Evu Josefíkovou, Kristinu Sitkovou, Filipa Kaňkovského a Matěje Nechvátala.
David Gieselmann / Plantáž, inscenace Divadla Letí
Zásadní byla pro skupinu mladých herců první čtená zkouška, kde se poprvé setkali s režisérem Afanasjevem. Ujasnili si, kudy se budou ve své scénické skice ubírat, a už při druhém čtení byli vrženi do prostoru s úkolem vše odehrát během hodiny. "Sergej zdůrazňoval, že rychlost je u tohoto čtení velmi důležitá, divák přemýšlí rychleji než herec, a tak je třeba ho zahrnout informacemi, aby nezačal přemýšlet o hloupostech, které s textem nesouvisí,“ říká Kristina Sitková, jedna z aktérek příběhu.
Na Iluze se studenti s režisérem zaměřili během čtyřdenního workshopu, jehož součástí byl i den premiéry ve studiovém prostoru pražského Švandova divadla. „Text se nezkoušel po menších celcích, ale vždy úplně celý, v jednom tahu. Všichni herci jsou po celou dobu na jevišti, což bylo náročnější na soustředění. V Čechách je zvykem nad textem déle sedět a rozebírat ho. Zde jsme dostali jen základní informace první den zkoušení a pak už na svém partu každý samostatně pracoval ve volném čase,“ doplňuje Kristina Sitková. Experiment zahrnoval slavnou metodu K. S. Stanislavského a její využití v dnešní divadelní praxi.
Libůstky autora
Ivan Vyrypajev (1974, Irkutsk), jedna z vůdčích osobností ruského nového dramatu, píše rád monologické texty, které s oblibou přiděluje osobám jiného věku i pohlaví, než o jakých je vyprávěno. Právě kontrast mezi mluvčím a postavou dotváří tu správnou intenzitu sdělení. V Iluzích naléhavost, s níž mladí protagonisté vstupují do osudu dvou starých manželských párů, zmírňuje trable i tragédie, související s mnohými nedorozuměními a lživými momenty jinak láskyplných soužití Danyho se Sandrou a Alberta s Margaret.
Monolog starce Danyho dychtivě čte kráska (Eva Josefíková). Doporučená rychlost znění je místy nadmíru překotná, přesto diváka něčím přitahuje, je náhle vtažen kamsi vprostřed děje. Na scéně je pouze pár nezbytných kusů nábytku, vlevo barový stůl se židlemi, vpravo proutěné křeslo. „Opravdová láska může být pouze vzájemná,“ - slogan, který se v textu hry refrénovitě opakuje, stejně jako myšlenka o tom, zda je ve vztahu vůbec důležité vědět pravdu.
Herci občas nejsou přesně na světlech, to když čtou z centra scény. Plasticitu sklepní místnosti sledují světla shora, dva modré štychy na zadní stěnu a postranní svícení z výklenků. Mezi monology reprodukovaně vstupují klasické smyčce, ve vyřčených pauzách se pije víno. Tři interpreti jsou vážní, jeden vtipkuje, má rád černý humor. Postupně se i ostatní více uvolňují, možná i díky němu (Filipovi Kaňkovskému).
GALERIE
David Gieselmann / Plantáž, inscenace Divadla Letí zdroj: ČT24
„Co je to láska?“ „To je přesně to, co cítíš při pohledu na mou ženu,“ říká sarkasticky Danymu jeho přítel Albert. „Celý život jsem milovala tebe. Za mou smrt vinu neneseš,“ píše v dopise na rozloučenou Margaret Albertovi, který jí v náhlém okouzlení doteku mládí sdělí, že asi miloval Sandru, ženu svého kamaráda. Sandře, která Alberta léta tajně milovala, ovšem před jejím skonem řekne o domnělé nevěře jejího muže s jeho ženou. Fatální omyly všem způsobí ty nejzásadnější ztráty.
Můžeme se těšit, jakými dramatickými novinkami nás Divadlo Letí překvapí v příští sezoně.
Kdo neviděl jejich muzikál Plantáž, má možnost už nyní využít zvýhodněných cen většího než malého množství lístků na podzimní reprízy v Divadle Na Prádle. A do Švandova divadla se relaxačně vypravte třeba na Báječné léto s Michalem Vieweghem, totiž na Román pro ženy (18., 19., 20., 21., 23. červen) nebo Biomanželku (26., 27., 28. červen), ve velkém sále, vždy od 19h.