Praha - Neznámé slasti, příběhy rockových revolucí - to je název knihy hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura. V knize zachycuje okamžiky, které měnily dějiny rockové hudby, i to, jak se původně okrajové a podvratné hudební žánry stávaly součástí hlavního proudu. Autor podává obsáhlé svědectví o vývoji rockové hudby ve světě, od poloviny 70. let do současnosti. Na publikaci, která zachycuje rockové revoluce především v čase jejich zrodu a zařazuje je do dějinných i žánrových souvislostí, pracoval s přestávkami bezmála sedmnáct let.
Vojtěch Lindaur odhaluje minulé neznámé slasti
„Chtěl jsem si v hlavě utřídit, co se vlastně v rocku dělo od nástupu punku a děje se dosud a taky proč se to tak děje. Impulsem byl prodavač v největším londýnském hudebním knihkupectví Virgin Megastore, který na můj dotaz po takové knize s úšklebkem pravil: 'To byste si ji musel napsat sám',“ vysvětluje Lindaur.
Knihu, která je bohatě fotograficky vybavena, graficky upravila a ilustrovala autorova dcera Magdaléna, která s ním coby fotografka absolvovala několik obřích festivalů v Glastonbury, jednoho z podstatných inspiračních zdrojů Neznámých slastí.
Reportáž Petra Viziny (zdroj: ČT24)
„Všechny ty revoluce začínají nevinně a velmi čistě, daleko od všech možných šoubyznysových pravidel a zákonů. Šlo mi o to zachytit počátky, okamžiky těch revolucí. Například první koncerty Joy Division, to bylo skutečně zjevení,“ vzpomínal s nadšením Lindaur.
Nutno dodat, že toto zjevení trvalo jen krátce. Za života zpěváka Iana Curtise vydali jediné album. Británii nejprve vyděsil zvuk chátrajícího Manchesteru, poté Curtisova sebevražda. Dodnes však mají tisíce napodobitelů.
Další kapela, Sex Pistols, je důkazem, jakou společenskou revoluci v Británii 70. let dokázala rozpoutat syrová energie neumětelů. Hudební revoluce nikdy nezačaly obdivem k rockovým hvězdám s vilami u moře. Spíš jim byla vlastní atmosféra oprýskaných zdí v nepříliš půvabných částech měst.
Časem ale podvratný náboj všech hudebních revolucí mizí. Platí to o punkových Sex Pistols, stejně jako o syntezátorových Depeche Mode, dnes úctyhodných jmen hudebních dějin. „Když je vidět, že revoluce zdá se býti úspěšná, tak najednou ten šoubyznys revolucionáře pohltí,“ uzavřel Lindaur, který v knize upozorňuje na zajímavou věc - ženské autorky se podle něj mužským světem slávy a peněz nikdy nedaly tak snadno ochočit.