Praha – David Bowie, zpěvák, producent a příležitostný herec, je označovaný za nejvýznamnější osobnost britského rocku 70. let. V českém překladu vyšla kniha o jednom z nejzajímavějších období jeho kariéry – letech 1976 až 1979, která prožil v Západním Berlíně.
Bowie v Berlíně - krize, která stála za to
Odjezdem do Německa se Bowie rozhodl radikálním způsobem řešit svou tvůrčí a osobní krizi. „Hlavním důvodem pravděpodobně bylo, že chtěl zklidnit svůj životní styl, protože v Americe žil víceméně jenom na mlíku a na kokainu,“ odhaduje Michal Hrubý, šéfredaktor nakladatelství Volvox Globator, které knihu Tomase Jeroma Seabrooka vydalo.
Do Berlína se Bowie vypravil s Iggy Popem, někdejším frontmanem Stooges. Bydlel s ním v jednom bytě a během berlínského pobytu mu zprodukoval jeho nejslavnější desky. V neopakovatelné tvůrčí atmosféře té doby se setkal s hudebními veličinami, jako byli Brian Eno, Tony Visconti nebo Robert Fripp. Sám natočil tři zásadní alba, tzv. berlínskou trilogii – Low, Heroes a Lodger. Navíc si stihl zahrát ve snímku Davida Hemmingse Krásný gigolo, ubohý gigolo.
Reportáž L. Klímové o knize (zdroj: ČT24)
„Bowie je chameleon,“ tvrdí hudební publicista Petr Ferenc. „Byl u toho, když v Británii vznikl glam rock, byl u toho, když vznikalo disco. Mezitím si odskočil do Německa a to, co tam znělo, ho určitě ovlivnilo – výrazné použití elektroniky, pomalejších temp.“
Žánrový experimentátor Bowie měl své fanoušky i v tehdejším Československu. Podle jeho berlínské skladby Heroes údajně vznikla i jedna z nejslavnějších písní Mejly Hlavsy z The Plastic People of the Universe - Muchomůrky bílé.
„Bowieho desky samozřejmě nebyly k sehnání oficiálně. Ale na ilegálních burzách byl tenkrát oblíbený, protože vypadal hodně exoticky a i jeho hudba byla hodně rocková. Dokonce si tady lidi barvili vlasy hennou, aby je měli červené jako on,“ vzpomíná John Morrison z Music Antiquariatu.
Thomas Jerome Seabrook / Bowie v Berlíně. Vydal: Volvox Globator. Překlad: Milan Stejskal. 239 Kč.