Praha - „Když člověk začne bilancovat, tak to znamená, že se dívá dozadu, a to může zdržovat. A já si myslím, že před sebou ještě nějakou cestu mám, takže se raději dívám dopředu,“ odmítá Michal Horáček bilancovat jen proto, že před nedávnem oslavil šedesáté narozeniny. Na vejminek se nechystá, na „stará kolena“ si udělal doktorát z antropologie a žije projektem villonských balad.
Michal Horáček: Myslíte si, že něco umíte? Tak klepejte
„Umělecká tvorba není tovární výroba. Je zvláštní v tom, že žádná píle a úsilí vám moc nepomůže - to až potom. Věřím tomu, že inspirace je zvláštní dar, nejde si ji vyvzdorovat ani vyprosit, ale jakmile přijde, je třeba na ní pracovat,“ radí Horáček, bezesporu úspěšný autor, jehož texty nazpívali Hana Hegerová nebo Richard Müller.
Jako producent ale rád loví i v neznámých vodách. „Zajímá mě originalita osobnosti, tu já hledám. A je úplně jedno, jestli ten člověk je slavný a prodal sto tisíc desek, nebo jestli zrovna dělá barmanku v Karviné. Já hledám perličky na dně,“ poukazuje hrabalovským odkazem na to, že šanci prorazit má každý - pokud něco umí.
Takovou příležitost dává i jeho projekt Český kalendář, villonské balady v básnické, písňové i divadelní formě. Nejprve vyšla básnická sbírka, nyní Horáček pracuje na stejnojmenném dvojalbu. "Dávám příležitost všem lidem, kteří balady chtějí zhudebnit. Na internetu si můžou najít text, zhudebnit ho a poslat mi ho. Vybral jsem už asi třicet věcí od lidí, které jsem předtím vůbec neznal," upozorňuje.
Rozhovor s Michalem Horáčkem (zdroj: ČT24)
Na villonské balady - kromě divadelního představení v pražském Švandově divadle - navazuje také příprava dvou samostatných desek. „Některých věcí se chytila Lucia Šoralová a udělala ve spolupráci se mnou vlastní album,“ upozornil na první z nich, která by pod názvem Yes, You Can měla vyjít ještě letos. „A také začínám pracovat s Richardem Müllerem, což mě vždycky těšilo, ale už deset let jsem s ním nic neudělal,“ doplnil Horáček.
Na Českém kalendáři se mu prý nejvíc líbí, že básnická sbírka, která byla na začátku projektu, je jeho básnickým debutem. „V šedesáti letech debutuji. Říkám každému: Můžete to zkusit taky a neříkejte, že už je vám čtyřicet, že to nemá cenu,“ nemyslí si, že na začátky je někdy pozdě. Ať už v tvorbě nebo ve vzdělání - mimochodem jeho dizertační práce ze sociální antropologie vyjde upravená pro širší okruh čtenářů pod názvem Spící pes a tancující medvědi na podzim knižně.
„Podstata je vždycky stejná - musíte věřit ve svůj talent, odvážit se a bouchat na dveře,“ tvrdí Horáček. „Už v Písmu je psáno: Klepejte a bude vám otevřeno. Všem lidem bych řekl: Myslíte si, že něco umíte? Tak klepejte. Možná že vám nebude otevřeno hned, ale jednou bude.“