Praha – V zónu, která je parkem, pódiem i místem pro setkávání či přednášky, se na začátku srpna změnil Ovocný trh v centru Prahy. Projekt chtěl vybídnout k zamyšlení nad tím, jakým způsobem město svým obyvatelům umožňuje využívat veřejné prostory. A není v hlavním městě jediným.
Zóna pro cizince ve vlastním městě
„Cílem projektu je vytvořit oázu uprostřed Prahy, příjemné místo, kde si lidé budou moci přes den odpočinout, a večer tu pak prezentujeme různá témata,“ představil festival Zóna jeden z pořadatelů Marko Bogdanovič. Zóna byla zbudována ze čtyř stovek dřevěných palet a dvou desítek živých stromů, konaly se v ní koncerty, přednášky, promítaly filmy, cvičila se jóga, nebo dokonce pořádaly kurzy vaření.
„Současná města přestávají být místy příjemnými pro život, přestávají být místy setkání. Chceme vytvořit zónu, která by umožnila obyvatelům Prahy si na chvíli vydechnout. Představujeme si, že si zde lidé budou moci jak užít klidu, tak se seznamovat se sousedy,“ dodal k cíli projektu Bogdanovič.
Podobná akce na oživení města funguje od začátku léta i na Betlémském náměstí. Galerie Jaroslava Fragnera rozjela projekt Open Air Arena Betlémské náměstí, jehož součástí jsou do konce prázdnin výstavy, koncerty či happeningy pod širým nebem. Snahy oživovat pražské ulice ale nejsou nic nového. Festival Street for Art na Jižním Městě nebo Nová scéna Národního divadla se o to pokoušejí už několik let.
„V historickém centru, zejména v nechvalně známém turistickém středu, jsou Pražané a vůbec Češti takřka cizinci ve svém vlastním městě,“ domnívá se Vít Masare z iniciativy Auto*Mat, která prosazuje lepší prostředí pro kvalitní život ve městě.
Reportáž A. Bendářové a P. Meškána o veřejném prostoru v Praze (zdroj: ČT24)
„Na rozdíl od ostatních měst tady máme veřejných prostor opravdu hodně, akorát s nimi neumíme pořádně pracovat. Je na iniciativách, aby s tím něco udělaly,“ domnívá se Kateřina Vondrová, spoluorganizátorka studentského projektu urbanACT, který demonstruje ideu, že kvalita městského prostředí není o vynaložených finančních prostředcích, ale o přístupu lidí, kteří jsou jeho součástí.
„Jsou tu noví a noví lidé, kteří přichází s nápady, kterak si pohrát s prostorem pražských ulic nebo náměstí,“ doplnil Masare, že nápadů je dost. Ne vždy ale od těch, kteří by s nimi měli přijít. „Ideálně by samozřejmě takovéto aktivity mělo vyvíjet i město samo,“ podotkl.