Román italského spisovatele Alberta Moravii Horalka se v šedesátých letech dočkal svého filmového zpracování. Příběh o mladé vdově a její dceři zažívající útrapy související s druhou světovou válkou důstojně zrealizoval Vittorio De Sica. Do hlavní role obsadil legendární Sophii Lorenovou. Výsledek můžete zhlédnout dnes večer na ČT2 v rámci cyklu Velikáni filmu ve 20:55, navíc v originálním znění s českými titulky.
Vytrvalost, pot, slzy a Sophia Lorenová
Cesira neměla lehký život. Už v raných letech se musela vyrovnávat s manželstvím s o několik let straším obchodníkem, pro nějž slovo „zálety“ nebylo úplně neznámé. Během druhé světové války se ovdovělá Cesira se svou dcerou Rosettou rozhodne opustit svou domovinu - z bombardovaného Říma uprchne do rodné vesničky v horách.
GALERIE
Horalka zdroj: ČT
Právě tam dychtivě očekává konec války, který ale stále nepřichází. Připojí se k místním občanům, s nimiž se postupně sžívá. Obdivuje jejich ducha, jehož ani válečné útrapy nezbavily humoru nebo chuti do života. Jako ve většině komunit se však i na zdánlivě nenápadném místě rozmáhá chamtivost či pokrytectví. Zvláštní postavičku pak tvoří intelektuál a idealista Michele, který se s oběma uprchlicemi sblíží.
GALERIE
Horalka zdroj: ČT
Cesira v něm konečně nachází mužskou oporu, její Rosettě zase vyhovuje coby učitel a rádce ukazující mladému děvčeti nepoznané hodnoty. Ale je to právě Cesiřina dcera, která zasadí své matce poslední ránu v úmorném kolotoči hrdosti, snaze o přežití a naděje…
Režisér De Sica se knižní adaptace drží vcelku věrně. Rozdíl mezi naturalistickou předlohou je detailnější vykreslení vesničanů. De Sica vůči obyčejným lidem projevuje větší empatií a více rozumí jejich živočišné touze přežít.
Sophia Lorenová byla za svou vehemenci, s níž hraje v Horalce, oceněna dvaadvacetkrát. Neuvěřitelné množství cen podrthl Oscar za výkon v hlavní roli. Se zlatou soškou se tak stala první neanglicky mluvící ženskou herečkou, která toto prestižní ocenění získala.
Ukázka z filmu Horalka (zdroj: ČT24)
Vittorio De Sica…
… se narodil poblíž Říma do chudé rodiny. Svou rodinu se nejprve snažil uživit jako úředník, avšak lákadlu, jaké reprezentoval svět hraní, se ve finále neubránil. Svou kariéru původně neorientoval na režii, ale na divadelní herectví. Tomu se věnoval zhruba desetiletí, a dokonce založil svou vlastní divadelní společnost. Již tenkrát však spolupracoval se slavnými filmaři jako třeba s Lucinem Viscontim či s Ceaserm Zavattinim, s nímž natočil zlomový snímek Děti na nás hledí.
Období neorealismu se v jeho tvorbě promítlo ve filmech Zloději kol či Umberto D, za nějž byl nominován na Oscara a na Zlatou palmu. Zlatou sošku mu nakonec vynesl snímek Včera, dnes a zítra, kde opět obsadil Sophii Lorenovou.
La Ciociara / Horalka. Itálie, Francie, 1960. Režie: Vittorio De Sica, Hrají: S. Lorenová, E. Brownová, J.-P. Belmondo, R. Vallone a další.