Katie Holten / Jiří Thýn v pražské galerii Futura - jednoduchý název a minimalistická instalace. Ale přitom výstava, která je pro pravidelné sledovatele pražské výtvarné scény určitě důležitá. A to hned z řady pohledů. Logicky je zajímavé sledovat další vývoj obou vystavujících autorů. Následně přemýšlet, proč kurátoři propojili dílo těchto stále ještě mladých tvůrců. Významnou roli hraje i to, co všechno lze ve Futuře s expozicí udělat, kde jsou hranice snesitelnosti v minimalistické prezentaci. Všechny tyto veličiny samozřejmě výstava zodpovídá, jak jinak, a dá se říci, že se ctí. Ba dokonce vzbuzuje v nezaujatém a citlivém divákovi radost, protože je to navíc instalace skrytě hravá (zejména vtipné hledání děl Katie Holten…).
Výstava pro vnímavé: Thýn a Holten v labyrintu Futury
Katie Holten je nám už známou irskou, ve Spojených státech žijící, autorkou. S fenoménem galerie Futury je obeznámena (byla účastnicí tvůrčího pobytu na zámku Třebešice) a navíc zde již vystavovala. Také instalace jejích děl napovídá, že si ve sklepních i dalších prostorách Futury připadá jako doma, jasně ví, jak využít i ta nejzrádnější zákoutí či místa zdánlivě naprosto hluchá.
Katie nezapírá svoji zásadní a určující lásku ke kresbě, kreslí i přírodními objekty: větvičkami, kamínky, skořápkami, plevelem, jejichž křehkou krásu a nečekanou vypovídající schopnost nechává zaznívat buď sólově, anebo v takřka sociologických skupinách na velkých výstavních soklech. Tam je okouzlena možnostmi nejrůznějších sestav, které následně předávají divákovi další nadřazená poselství. Celek se dá přijmout jako jedna z mnoha zpráv o vztazích člověka a přírody, o prolínání kódovaných zpráv jejich světů, o poezii všedního dne, která může být neuvěřitelně uklidňující a hladící. Přirozená barevnost najednou dostává nečekané kouzlo.
- Dílo Katie Holten zdroj: Centrum pro současné umění Futura
- Dílo Katie Holten zdroj: Centrum pro současné umění Futura
Kresby (a objekty?) Katie Holten prolínají zprávou o dalším postupu ve vývoji pohledu druhého z autorů - Jiřího Thýna. Řadu let sledujeme Thýnovu urputnou snahu dobrat se hranic fotografického sdělování nesdělování, kdy jsme často až překvapeni cíli, které si autor dává, anebo ještě lépe formulováno, cíli, které samy při onom směřování logicky stále nově vyvstávají.
Podrobuje fotografii zásahům vedoucím do krajiny abstrakce, odhazuje sdělnost, pátrá po oné hranici, které se samozřejmě již mnohokrát dotkla, ale pokračuje dál. Berme jeho účast na této dvojvýstavě jako poctivou zprávu o dalším pátrání. I když řada komentátorů a kritiků občas považuje ono mísení absurdních prvků jeho sdělování se smysluplností jako děj bez ladu skladu, Thýn dokládá krkolomnost své cesty a tím také vlastně její zábavnost. I když bývá často skrytá.
- Dílo Jiřího Thýna zdroj: Centrum pro současné umění Futura
- Dílo Jiřího Thýna zdroj: Centrum pro současné umění Futura
Studia v Opavě a poté v šťastném období VŠUP podpořila Thýna v jeho klimbání mezi nejrůznějšími technikami, ale také vlivy a vlnami. Jeho dar nadhledu a ochota skákat přes kaluže může popudit konzervativního diváka. Ten však, zdá se, cestu do Futury nenajde. A tak můžeme v klidu sledovat dva tvůrce, kteří pečlivě informují o stavu svého vidění jsoucna.
Byť nenápadná, je tato výstava podzimní lahůdkou, která vnímavému divákovi udělá radost. Chce to trochu času a v labyrintu Futury nebloudit. A to ani v přeneseném slova smyslu.
Kdy a kde: Centrum pro současné umění Futura, Holečkova 49, Praha 5; výstava potrvá do 26. listopadu 2012.