Ďáblovo stádo s Wabim v čele šíří písně z huby do huby

Praha - Za třeskutých bouří, výpadků proudu a svitu měsíce prý vznikala nová deska Wabiho Daňka, která je poctou tuzemskému trampskému hnutí. Ďáblovo stádo natočil s příležitostně sestavenou skupinou muzikantů různých stylů a zásadní roli podle něj hrála právě atmosféra při nahrávání. Otiskla se i ve fotografiích, výtvarných dílech a filmu, které projekt doplňují.

Své zatím poslední album A život běží dál… vydal autor trampské hymny Rosa na kolejích před třemi lety. Za Ďáblovým stádem stojí bubeník a bývalý skaut David Landštof. S kytaristou a aranžérem Josefem Štěpánkem si řekl, že tramping je jedinečný český fenomén, který zanedlouho bude slavit sto let od založení první osady. A Wabi Daněk je pý pro něj ikonou českého trampského hnutí.

Kvůli nahrání desky se ve srubu v Orlických horách se s „autentickým trampem a bardem“ sešla parta muzikantů, kteří trampským písním vtiskli „současný ráz až alternativního country-rocku“. Společné naladění v srubovém improvizovaném studiu je podle tvůrců na albu znát. „Atmosféra tvoří minimálně šedesát procent. Tím, jak ovlivnila účinkující, to se skrz nás dere do záznamu,“ domnívá se Wabi. „Sázel jsem od začátku na to, že jediný způsob je udělat si takový happening,“ dodává David Landštof.

Na album se dostaly klasické americké písně i skladby tuzemských autorů. Nejsou jen o kovbojích a táboráku, ale především o lidských příbězích, chtíči, vině, trestu a ideálech a útrapách obyčejného života, upozorňují tvůrci.

Celkem deska nabízí dvanáct skladeb a jeden bonus. Většina z nich poprvé zazněla v letech 60. a 70. od Greenhornů (Jim Bridger, Laredo, Casey Jones, A slunce pálí jen), bratří Ryvolů (Samota, Mrtvej vlak, Hejno vran), Kapitána Kida (Kdo mi oči zatlačí) i Wabiho Daňka (Dawson, Hudsonský šífy). Z časů trampského úsvitu pak pochází Až ztichnou bílé skály. Název desce dala píseň Ghost Riders In The Sky o chmurném výjevu nebeských přízraků, kterou druhdy jako Ďáblovo stádo převedl do češtiny milovník Divokého západu Jiří Brdečka.

„Zásadní na těch písničkách je, že jdou takzvaně z huby do huby. Ne z ucha do ucha nebo z desky do ucha, ale z huby do huby, že jsou to všechny písničky, které si člověk může zahrát a zazpívat s kamarády u vohýnku nebo jen tak v hospodě,“ říká Wabi.

Dvě písně s ním na album nazpívala Radůza - Laredo a Hejno vran (a v několika dalších hraje na akordeon). „Znám ji od Zuzky Navarové, která ji měla moc ráda,“ uvedla písničkářka k druhé z nich. „A navíc jsem ji zpívala ze zpěvníku, který patřil mojí mamince a z kterého zpívala, když jezdila trampovat.“ Jako bonus pak posluchači na desce najdou původně operetní tango Tvůj bílý šátek, duet Wabiho s Anetou Langerovou, která bude pro někoho možná trochu překvapivým hostem. 

K Ďáblovu stádu se přidali vedle hudebníků také výtvarníci a filmaři. Projekt tak doplňují černobílé fotografie Jiřího Turka, práce výtvarnice Agáty Mayerové či grafika Maťo Mišíka a také dokument.

Album vychází 24. září u Universal Music. Křest by měl být ale až příští rok, protože je prý organizačně náročné dát dohromady partu lidí, která se na vzniku desky podílela. Ďáblovo stádo zvažuje i několik koncertů, a dokonce - přestože vzniklo pro jeden projekt - i další spolupráci.