Praha - Hluboké oči, zasněný výraz a krásná tvář - Lída Baarová byla ozdobou českého filmu třicátých let. Točí se kolem ní spoustu fám i „zaručených pravd“, které by měla uvést na pravou míru nová publikace (Ne)milostivé léto L. B. Kniha je oproti jiným ale v lecčems unikátní…
Lída Baarová promlouvá skrz deník své přítelkyně
Publikace mapuje pobyt Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934–1938. Herečka si v tom období prošla dvěma fatálními vztahy, které jí byly a ještě většinou jsou vyčítány. V době, kdy startovala kariéru hvězdy německé UFY, si začala románek s tehdejším matadorem filmového plátna Gustavem Fröhlichem a později i s říšským ministrem propagandy Josefem Goebbelsem.
Autorka knihy Vera Vogeler vycházela z deníků další tehdejší herečky Hildy Körberové. Baarová totiž brala Hildu jako jednu ze svých nejdůvěrnějších přítelkyň, které se pravidelně svěřovala. Körberová si myšlenky své spřízněné duše poctivě zapisovala, čtenář tak může poprvé nahlédnout do Lídiných přesných citací a zjistit, jak oba zmíněné vztahy prožívala doopravdy, případně jak probíhal její pobyt v Berlíně. Češka totiž své vyprávění pod tlakem následně cenzurovala, čehož se chytilo mnoho životopisců, a následně uváděli onu „osekanou“ verzi.
GALERIE
Lída Baarová a Gustav Fröhlich zdroj: 2media
České vydání s překladem Jindřicha Brože u nás vychází coby premiérové vydání, protože na pulty německých knihkupců se publikace dostane dokonce až příští rok.
Lída Baarová…
… vlastním jménem Ludmila Babková se narodila 7. září 1914 v Praze a zemřela 27. října 2000 v Salzburgu. Proslavily ji především desítky rolí sličných dívek a mladých žen. K jejím nejznámějším filmům patří například Dívka v modrém, Panenství, Život je krásný či Maskovaná milenka.
Ve 30. letech s úspěchem natáčela v hitlerovském Německu, odkud se v roce 1939 na příkaz samotného Hitlera musela vrátit do Prahy – důvodem byl poměr s německým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Minulost ji dostihla v roce 1945, kdy byla vyšetřována a vězněna rok a půl za údajnou kolaboraci. Po propuštění se provdala za loutkaře Jana Kopeckého a společně v roce 1948 emigrovali do Rakouska, kde poznala svého druhého muže, se kterým žila dohromady 25 let. Jako vdova se usadila v Salzburgu a tam také v ústraní a osamění žila až do své smrti v roce 2000.
Vznik této knihy provázela náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety dostal shodou okolností k deníku své tety Hildy Körberové. Prostřednictvím dochovaných deníkových listů Mugrauer postupně odkrýval okolnosti života tehdejší československé femme fatale. Byl přítomen i pražskému pohřbu Lídy Baarové, téma však zpracoval jen pomocí několika reportáží.
Faksimile deníku Hildy Korberové
Dostupné podklady ale nakonec poskytl publicistce Vere Vogelerové, která je následně zkompletovala a sestavila do čtivého vyprávění na pomezí literatury faktu a klasického románu.