Praha - Manželky českých předsedů vlád, až na pár výjimek, stály dosud mimo zájem historiků. Teď jejich životní příběhy chronologicky popsal historik Petr Zídek ve své knize Po boku. Od roku 1918 jich bylo třiatřicet, počínaje Naděždou Kramářovou a konče Radkou Nečasovou.
Jaké byly a jsou manželky českých premiérů?
Stojí po boku manželů ve vysoké funkci coby „druhé dámy“. Jejich role je ale neméně důležitá. Některé byly navzdory dobové ideologii veřejně aktivní, jiné si zakládaly na tom, že zůstaly v domácnosti. Například Naděžda Kramářová zcela zásadně ovlivnila Karla Kramáře v jeho geopolitických úvahách, úvahách o evropské politice. Přesto ji vášeň pro manželovu politiku nechávala chladnou. Zapsala se spíš jako budovatelka okázalých sídel. Nejznámější z nich se stalo oficiální rezidencí českých premiérů.
Jednou z mála manželek českých premiérů, které bydlely v Kramářově vile, je Viktorie Špidlová. Je taky první ženou předsedy vlády, která se otevřeně nebála veřejně vyjádřit k politice. Když přišla v srpnu 2002 s manželem do Prahy, svou roli si neuměla představit. S odstupem času ji hodnotí jako zajímavou zkušenost. Dodnes pracuje v knihovně Akademie věd.
- Viktorie Špidlová a Vladimír Špidla zdroj: ČT24
- Manželé Klausovi (vlevo) a manželé Grossovi zdroj: ČT24
Zajímavý až kontroverzní je příběh Marty Gottwaldové. Původně se živila jako služka, nikdy nevstoupila do komunistické strany, přesto si užívala výsadního postavení, které měl u Sovětů její manžel Klement. A jako protipól život Marie Beranové, jež byla z politických důvodů vězněna, jejímu manželu Rudolfovi pak hrozil trest smrti.
„Její synové odešli po roce 1948 do exilu,“ říká autor knihy, novinář a historik Petr Zídek. Marie Beranová se dožila bez několika měsíců sta let. Autor skládal informace z archivů a matrik, hledal potomky a příbuzné. Nejdál se dostal až k vnukovi Marie Beranové do Kanady.
Reportáž Evy Spáčilové (zdroj: ČT24)