„Smutek potrvá navždy.“ Poslední slova Vincenta van Gogha pečetí osud jedné z největších osobností světového umění. Během pouhých deseti let vytvořil tisíce maleb a kreseb stejně vášnivých a turbulentních jako jeho vlastní žití. Filmový snímek Vincenta Minnelliho Žízeň po životě natočený podle ceněného románu Irvinga Stonea bývá považován za vzor biografického filmu. Další dílo ze série Velikáni filmu sledujte v pondělí 22. října od 21:40 na ČT2.
Žízeň po životě Vincenta van Gogha trvá navždy
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha Žízeň po životě (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt stále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnily úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse-Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo veřejnosti.
Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Minnelli (1903–1986) se narodil do italské rodiny kočovných divadelníků na americkém Středozápadě. Postupně se vypracoval až k režírování na Broadwayi.
Upoutávka na film Žízeň po životě (zdroj: ČT24)
Odtud se péčí producenta studia MGM Arthura Freeda dostal do Hollywoodu. Pro studio pak natočil slavné muzikály Setkáme se v St. Louis, Američan v Paříži nebo oscarovou Gigi, na kterou se můžete podívat v pátek 26. října od 21:45 na ČT2.
Zachycení vlastních pláten van Gogha na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdříve fotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak snímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal téměř celý v evropských exteriérech, na místech, kde van Gogh pracoval a žil.
Zlatou sošku získal Anthony Quinn za Paula Gauguina
Obsazení postavy psychicky narušeného umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo prosté, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mimo jiné Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci.
Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina.
Kirk Douglas a Anthony Quinn (vpravo)
Irving Stone (1903 až 1989) byl americkým spisovatelem, který se proslavil zejména svými životopisnými romány o slavných osobnostech historie. Nejznámější je snad právě Žízeň po životě o malíři Vincentu van Goghovi. Česky dále vyšly mimo jiné romány Agónie a extáze o Michelangelovi nebo Vášně mysli, román o životě Sigmunda Freuda.
Žízeň po životě (Lust for Life) – Americký film (1956). Režie Vincente Minnelli podle románu Irvinga Stonea. Hrají: K. Douglas, A. Quinn, J. Donald, P. Brownová, E. Sloane, N. MacGinnis a další. 114 minut.