Benešov - Benešovský soud osvobodil trojici obžalovaných v kauze kradeného obrazu Severní krajina slavné malířky Toyen. Poslední držitel díla Josef Běhunčík a dva prostředníci Pavel Filip a Patrik Šimon údajně nabízeli původním majitelům 1,8 milionu korun za vymazání obrazu z registru kradených děl.
Soud osvobodil trojici obžalovanou z krádeže Toyen
Podle žalobkyně se tím dopustili pokusu o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Obvinění vinu odmítají, prý jen usilovali o narovnání a chtěli zabránit pochybnostem, které by se mohly v budoucnu objevit. Soud konstatoval, že skutek se stal, není však trestným činem.
Původní majitelka označila verdikt za tragédii
Verdikt je nepravomocný, žalobkyně se odvolala ke krajskému soudu. Dva z obviněných si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. „Doufám, že média konečně pochopila, na čí straně je pravda. Jsme seriózní obchodní společnost a sběratelé,“ komentoval rozsudek zjevně spokojený Šimon.
Patrik Šimon u soudu
Původní majitelka Mlada Filípková verdikt naopak označila za tragédii. Prohlásila, že obraz, který je nyní v držení státu, bude chtít rozhodně získat zpátky podáním určovací žaloby.
Soudkyně Ivana Doubková uvedla, že toto trestní řízení nemohlo sloužit k tomu, aby bylo vyřešeno vlastnictví obrazu. Posudek Národní galerie ale podle ní jednoznačně prokázal, že v kauze nešlo o kopii, jak naznačovala obhajoba. Běhunčíkův obraz je podle Doubkové skutečně tím, který byl odcizen původním majitelům.
Obraz původně patřil rodině Mlady Filípkové, které byl v roce 1992 ukraden. Zloději ho ještě před zatčením stihli prodat a v roce 1996 se přes překupníky dostal až k Běhunčíkovi. Ten později požádal svého známého Filipa, aby na něj za provizi sehnal kupce.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
Filip do věci zaangažoval sběratele a obchodníka s uměním Šimona, který údajně plánoval, že obraz pořídí pro sebe. Obžalovaní později zjistili, že může jít o dílo, které bylo ukradeno Filípkové. Podle státní zástupkyně chtěli dohodou s Filípkovou zastřít původ obrazu. Obžalovaní naopak tvrdí, že chtěli rodině původní majitelky pomoci.
Jméno Toyen jste mi už nadosmrti zošklivili
Žalobkyně tvrdila, že Šimon se snažil Filípkovou manipulacemi přimět k podpisu dohody, kterou vypracoval, a vyvíjel na ni nátlak. „Odposlechy odkrývají roušku obchodování s uměním. Jde-li o vidinu peněz, jednají někteří lidé bez zábran.“
Obvinění naopak hovoří o policejní provokaci a snaze administrativně obhájit peníze vyhozené za téměř roční sledování a odposlechy. Poukazují na to, že kvůli soudu utrpěla jejich profesní pověst a mají narušený osobní život. „Jméno Toyen, které dal malířce básník Jaroslav Seifert, jste mi už asi nadosmrti zošklivili,“ uvedl již dříve Šimon.
Rozsudek v kauze ukradeného obrazu Toyen (zdroj: ČT24)