Šanghaj – Mladí čeští architekti bodují v Číně. Čtveřice z nich totiž vyhrála v mezinárodní soutěži se svým návrhem, jak zvelebit okolí řeky ve městě. Projekt porazil zhruba dvě stě světových ateliérů. V Číně se přitom nejedná o první český architektonický úspěch…
Pryč se stokou! Čeští architekti velebí čínské nábřeží
Nábřeží řeky Souzhou Creek se původně podobalo stoce, do níž továrny zvesela vypouštěly odpad. Návrh českých umělců ale počítá s jeho renovací a s návratem městského života, dokonce i s pohybem lodí. Rádi by využili nejen samotné náplavky s nábřežím, ale také samotný prostor toku, na němž by si každý mohl ukotvit svoje soukromé plavidlo, jež by využíval dle vlastních potřeb.
Velký úspěch měl už projekt galerie architekta Zdeňka Fránka v Pekingu. Vznikl doslova na zelené louce a dnes je přitom symbolem celé čtvrti. Autor se ostatně netají svou náklonností k plastickým tvarům, kterých při návrhu galerie hojně využil.
Oproti evropskému stavitelství se to asijské rapidně zdokonaluje a rozrůstá. Obsazení čínských městských ploch v posledních letech zhoustlo na dvojnásobek. Má to však také svůj háček: „V rámci budování nových čtvrtí zanikají i části historické, které měli svůj potenciál,“ upozorňuje historik architektury Dan Merta.
Architekti z celého světa ale i přesto jezdí za hranice Čínské lidové republiky ochotně a často. Vůči jejich práci je totiž otevřená. Místní kolegy ze západu nazývají „uprchlíky“ ekonomické krize. Často tu realizují návrhy pro Evropu příliš extravagantní a přinášejí ekologické technologie. Už za dva roky bude například dokončena nejvyšší stavba v zemi - Šanghajská věž.
Země ale spíš zoufale potřebuje plošnou výstavbu bydlení. Tu ale zřejmě pokryje budoucí generace čínských architektů. „Oni tak obrovským způsobem získávají sebevědomí a tak rychle se učí od těch ostatních, že nás za chvíli nebudou potřebovat,“ míní Fránek. Svědčí o tom i fakt, že poslední Pritzkerovu cenu - nejvyšší architektonické ocenění - získal právě Číňan Wang Shu.