Jan Palach je Hořící keř

Praha - „Člověk musí bránit proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Tak zněla jedna z posledních vět Jana Palacha. Stále aktuální odkaz výjimečné osobnosti českých dějin připomíná nový projekt HBO. Třídílné drama Hořící keř natočila slavná polská režisérka Agnieszka Hollandová podle scénáře mladého českého spisovatele Štěpána Hulíka. První projekce se uskutečnila v pátek 18. ledna a dílo se setkalo s nadšenou reakcí novinářů i hostů. Slavnostní premiéra se odehraje 23. ledna v multikině ve Slovanském domě; v neděli 27. ledna se na obrazovkách filmového kanálu HBO objeví první část. ČT24 přinese recenzi Hořícího keře.

„Mezinárodní premiéra bude 30. ledna na MFF v Rotterdamu. Na to naváží televizní premiéry v teritoriích - první bude začátkem února v Nizozemsku,“ uvedl jednatel HBO Europe Ondřej Zach. Velká premiéra se koncem února uskuteční i v Polsku.

Od vzdoru k normalizaci

Hořící keř začíná rekonstrukcí alarmujícího činu Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na protest proti sovětské okupaci. Na příběhu mladé právničky Dagmar Burešové, která se ujala zastupování Palachovy matky ve sporu s předním komunistickým funkcionářem, poslancem Vilémem Novým, sleduje proměnu společnosti - od masového tichého vzdoru vrcholícího Palachovým pohřbem k rostoucí rezignovanosti a nastupující normalizaci.

Autorem scénáře byl Štěpán Hulík, který spolupracoval s historikem Petrem Blažkem. „Jako scenárista toužím především vyprávět dobrý příběh. A cítil jsem, že za činem Jana Palacha se dobrý příběh skrývá. Bylo ale docela nejednoduché ho tam najít,“ uvedl ke vzniku scénáře Hulík. Petr Blažek je jedním z autorů rozsáhlé monografie Jan Palach 69.

Ještě před natáčením loni v únoru Hollandová přiznala, jak velký pocit zodpovědnosti ji přepadl, když dostala tuto nabídku. Poměry, proti nimž Palach bojoval, totiž nezná jen z vyprávění. V době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU, v Praze se podílela na studentském hnutí, v prosinci 1971 byla zatčena a ve vazbě v Ruzyni strávila téměř dva měsíce.

„To, co nastalo po Palachově činu a při nástupu normalizace, pro mě bylo obrovskou lidskou zkušeností, cítila jsem tíhu i zoufalství,“ řekla. Ovlivnilo to její názory a změnilo to, co si o lidech a o světě myslí. Domnívá se, že po 44 letech by její snímek mohl oslovit novou generaci diváků. Palachův čin totiž nikdy nebyl filmově zpracován.

Hollandová natáčela 54 dní v Praze, Všetatech, Žatci, Mělníku, České Lípě, Veltrusech a v barrandovském studiu. Trikové sekvence vznikly ve společnosti UPP. Hořící keř má čtyři hodiny, na konci první části Palach zemře. Další dva díly připomenou sebeobětování Jana Zajíce z února 1969, dění ve studentských kruzích, kolaborantské aktivity příslušníků StB i to, jak chtěl komunistický režim vymazat Palachův odkaz z národního povědomí.

Více informací o projektu Hořící keř hledejte na webu Věrný zůstanu, další materiály k životu a odkazu Pochodně číslo jedna hledejte na webu Jan Palach.  

Hlavní roli advokátky ztvárnila Tatiana Pauhofová, poslance Viléma Nového, který na stranickém mítinku Palachův čin zlehčoval lživým prohlášením o „studeném ohni“, Martin Huba. V dalších rolích se objeví například Petr Stach, Jaroslava Pokorná, Ivan Trojan, Vojtěch Kotek, Igor Bareš, Jan Budař, David Novotný a Stanislav Zindulka.

Herečka Tatiana Pauhofová na tiskové konferenci po projekci třídílného dramatu Hořící keř
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

„Před natáčením jsem se bála, ale strach nebyl naštěstí paralyzující. Pramenil z pocitu obrovské zodpovědnosti,“ řekla Pauhofová. Hrála skutečnou advokátku Dagmar Burešovou, která jménem Palachových příbuzných podala na Nového žalobu na ochranu osobnosti. Za normalizace obhajovala pronásledované disidenty, po roce 1989 se stala ministryní spravedlnosti.

Hollandová uvedla, že vzniklo deset verzí scénáře, přičemž se Hulík nebránil jejím dodatkům. „Osobní zkušenost mi dala právo posledního slova,“ dodala. Podle Hulíka jim skuteční aktéři příběhu vyšli vstříc. „Všichni si scénář přečetli, neměli k němu výhrady, a dali nám tak posvěcení, že nelžeme.“

Štěpán Hulík byl hostem pořadu Před půlnocí. Rozhovor s ním můžete vidět zde: