Praha - Všechno zlé je pro něco dobré, potvrdilo se i České filharmonii. Ta náhradu za ochořelého estonského dirigenta Neemea Järviho našla v neméně známém ruském dirigentovi Semjonovi Byčkovi. Svou taktovkou bude v Dvořákově síni pražského Rudolfina řídit koncerty 20., 21. a 22. února.
Náhradník, který není z nouze: Semjon Byčkov řídí Českou filharmonii
V minulosti se Byčkov v České republice představil například na dnes již neexistujícím Pražském podzimu nebo na festivalu Pražské jaro. Mimochodem - v roce 2009 měl být dirigentem zahajovacího koncertu této přehlídky Jörvi, ale svou účast na poslední chvíli kvůli zdravotním problémům odřekl. Organizátoři tehdy našli náhradu v polském dirigentovi Antonim Witovi.
Česká filharmonie nyní oslovila Semjona Byčkova. „Velice si vážíme, že na naši nabídku tak rychle reagoval, a dokonce kvůli ní zrušil i část své dovolené. ČF tak narychlo připravila svým posluchačům opravdovou lahůdku,“ podotkl generální ředitel ČF David Mareček.
V Rudolfinu provede Byčkov s orchestrem předehru k Wagnerově opeře Lohengrin a Symfonii č. 2 D dur Johannese Brahmse. Bartholdyho Houslový koncert přijede zahrát izraelský houslista ukrajinského původu Vadim Gluzman.
Po hudebnících prý ruský dirigent žádá, aby notoricky známé kusy hráli novým způsobem. „Známe melodie, víme, jak skladba začne a skončí, ale to nestačí. Musíme mít důvod, proč ji chceme hrát znovu. Velká hudba nám pokaždé dává příležitost ji znovu objevit,“ říká.
Semjon Byčkov se narodil v Petrohradě v roce 1952. Poprvé dirigoval ve čtrnácti letech sbor, v sedmnácti letech již vedl symfonický orchestr a o rok později, kdy vstupoval na Petrohradskou konzervatoř, i operní orchestr. Ve 23 letech emigroval do Spojených států. Rus s americkým občanstvím během své dosavadní kariéry dirigoval prakticky všechny významné orchestry světa, jako jsou například Berlínská a Vídeňská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr nebo Newyorská filharmonie. Pravidelně vystupuje na festivalu BBC Proms. Zároveň sklízí úspěchy v operním žánru, kde řídil například Královskou operu Covent Garden v Londýně, newyorskou Metropolitní operu, Vídeňskou státní operu nebo Salcburský festival.