Sumako Koseki tancem butó hledá světlo v temnotách

Praha - V divadle Alfred ve dvoře vystoupila japonská tanečnice Sumako Koseki, která se věnuje tradičnímu japonskému taneci butó. Performerka předvedla ve světové premiéře představení Zlato a Prach. Během své návštěvy Česka pořádala i speciální workshop pro české tanečníky.

Butó patří mezi jednu z nejnáročnějších tanečních disciplín, ve které se díky vnitřní koncentraci tanečník úplně odpojuje od svého těla. „Já třeba pracuji s handicapovanými a jednou jsem viděla dívku, která mohla používat jen ruce, zapojila se do toho tance natolik, že vyskočila skoro dva metry,“ řekla v rozhovoru pro ČT24 tanečnice.

Představení Zlato a prach lze jen těžko popsat. „Tanečnice je rozdělena mezi zlato a prach. Zlato zde vyvstává jako obraz silné touhy, jako kněžská vznešenost a jas. Vidíme její touhu po kráse mytické postavy, symbolizovanou zlatou matérií. Tanec zlaté ženy naruší jemňoučký prach snášející se jako sníh, jako okvětní lístky. Její tělo se pomalu rozpadá. Zlatý a skvostný vesmír se kousek po kousku ztrácí v mlze a mění se v tisíce zrnek prachu. Ztrácí něco důležitého? Nebo je snad obdařena jiným světlem? Sumako dál tančí v tomto světě z prachu a ztvárňuje tak nejvlastnější povahu tance butó,“ přibližují obsah inscenátoři.

Video Sumako Koseki tančí butó
video

Sumako Koseki tančí butó

Tanec butó je velmi originální především tím, že od tanečníka vyžaduje schopnost transformace vnitřních obrazů a pocitů do fyzického pohybu. Velký důraz klade na mentalitu tanečníka, Butó nevyžaduje jakoukoliv formu jako klasický balet nebo moderní tanec, naopak projev a výsledek ponechává zcela na tanečníkovi. Existuje tolik způsobů butó, kolik je tanečníků, a proto je možné butó považovat za nepřetržitou snahu o hledání výrazu v tanci a hledání odpovědi na otázku, co to je „tanec“.

„Vzniklo zde mnoho nedorozumění – butó bývá považováno za tanec přízraků, něco děsivého a podobně. Původní butó nebylo o tom děsit lidi, jen poukázat na strach, který v lidech dříme, napojit se na podvědomí, ale pak začaly vznikat různé skupiny, které mohou během toho tance působit trochu psychedelicky. Ale v butó jde o hledání světla v temnotách, jde o to, aby světlo bylo v temnotě vidět jasněji. To je i důvodem vzniku představení Gold and Powder,“ odkrývá podstatu Sumako Koseki, která v České republice opakovaně vede letní taneční dílny.

Sumako Koseki je japonská tanečnice a choreografka butó, jejíž věhlas dávno překročil hranice její domoviny. Studovala v Japonsku pod vedením Isso Miury (butó) a Tadashi Suzukiho (tradiční divadlo Nö a Kabuki v soudobém kontextu). V roce 1980 založila vlastní taneční skupinu, dlouho žila ve Francii (vystupovala mimo jiné v pařížské Opeře) a spolupracovala s Grotowskim, Barbou a dalšími průkopníky alternativního divadla. Má za sebou celou řadu skupinových i sólových představení po celém světě, v Čechách vystupovala již několikrát (Představení O Princi a Princ Ezně (Duncan Centre, 2002), Prasíla snů (Duncan Centre, Praha 2003, Husa na provázku, Brno, divadlo Stodola, Lužické hory 2003) Kronika kosti (Divadlo Archa, 2004, ve spolupráci s A. Šimotovou).

V současné době žije mezi Japonskem a Francií a věnuje se vlastní tvorbě a výuce na mnoha místech Evropy.