Praha - Velkým zastáncem změny statutu dnešních příspěvkových organizací je i Národní galerie. Podle slov jejího ředitele Vladimíra Rösela by NG měla mít po vzoru obdobných zahraničních institucí statut veřejnoprávní instituce. „Bude spravovat státní majetek, starat se o svěřené sbírky a dále je rozvíjet, vystavovat doma i v zahraničí a bude aktivně působit na mezinárodním poli,“ řekl.
Vladimír Rösel volá po změně statutu NG
Od poloviny 90. let se o změně statutu hovoří, zatím však bez zjevného výsledku. „Už tehdy začalo být zřejmé, že tento model nevyhovuje instituci 21. století. V tomto ohledu jsme výrazně pozadu za celou západní Evropou,“ míní Rösel, který do čela NG přišel v polovině roku 2011 z finančního sektoru. O přeměně ve veřejnoprávní instituci se dnes mluví zejména v souvislosti s Národním divadlem. Takový právní statut by kulturním organizacím umožnil vícezdrojové financování nebo přinesl větší pravomoci jejich ředitelům.
V současné době zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře už existuje v paragrafovaném znění, ministerstvo kultury má do konce března zajistit jeho vnitřní připomínkové řízení a aktualizovat ho. Proti jeho znění se nejaktivněji staví především Asociace krajů. Kraje a města mají totiž obavu z toho, že by na ně stát mohl převést některé příspěvkové organizace MK, jež by pak musely financovat.
Vladimír Rösel
V situaci, kdy je NG příspěvkovou organizací ministerstva kultury, stačí její rozpočet jen na provoz budov a platy. Na výstavní program si musí galerie vydělat. „Ještě naopak - programem musíme vytvořit a získat tolik dodatečných zdrojů, aby umožnily vyrovnat hospodářský výsledek instituce,“ upozornil dále Rösel.
„Všechny výstavy, které v tomto roce pořádáme, musíme umět pokrýt z vlastních výnosů - vstupným, nájmy, penězi od sponzorů, mecenášů, partnerů,“ doplnil. Nejdražší výstava současné doby je projekt Kupka: Cesta k Amorfě, která stála více než deset milionů korun. Od začátku prosince ji vidělo přes 35 000 lidí. „Přínos takové výstavy se ale promítá do hodnocení NG na mezinárodní úrovni. Proto má smysl se i do takových projektů pouštět,“ míní ředitel.
Rösel k financování Národní galerie říká, že se chce chovat zodpovědně nejen k přítomnosti, ale zejména k budoucnosti. Sám po nástupu do funkce musel řešit dluhy instituce ve výši několika desítek milionů korun. „Máme nastavenou dlouhodobou udržitelnost a cíle rozvoje, abychom věděli, co si můžeme v daném roce dovolit. Nechceme být závislí, chceme žít ve světě, který je postaven na vzájemném respektu,“ říká.
Někteří odborníci Rösela v minulém roce kritizovali za to, že málo komunikuje a není zřejmé, jakým směrem se NG bude dále ubírat. Komise ministerstva kultury mu dvakrát vrátila jeho koncepci, nicméně ministryně Rösela v čele NG nechala. V poslední době má za sebou NG několik úspěchů, mimo jiné zahájila velkou prezentaci české moderny v Soulu, vrcholí Kupkova výstava a Röselovi se konečně podařilo najít ředitele Sbírky moderního a současného umění, byť ne zcela standardním způsobem.