Praha – PEN klub udělil bývalému novináři a spisovateli Jaroslavu Putíkovi cenu za celoživotní dílo. 90letý literát spolu s ní obdrží medaili a finanční odměnu. Porota ocenila Putíkovo dílo „velké myšlenky a neobyčejného slovesného umění, za nímž je svědectví o pravdě života.“ V jeho knihách dominovala především otázka ztráty lidských hodnot.
PEN klub ocenil „morální apel“ knih Jaroslava Putíka
Na kontě má reportážní cestopisy, ale také desítky románů. Na počátku šedesátých let zaujal už svými mikropovídkami a intelektuálně psychologizujícími novelami. Odborníci ale vyzdvihují hlavně romány s mravní hodnotou či citovou deziluzí, v nichž se odráží trauma tehdejších let.
Za normalizace nemohl spisovatel publikovat, za války ho věznili i nacisté. „Já jsem byl přesvědčený, že to přežiju, i když jsem žádnou jistotu neměl, to byla spíš taková víra,“ vzpomíná na těžké časy Putík.
Do koncentračního tábora se dostal, když mu bylo dvaadvacet let. Kruté podmínky přežil a coby vášnivý pozorovatel života všechny své zápisky zaznamenal na papír. Po válce se dal na novinařinu a po roce 1968 vystoupil z KSČ na protest proti okupaci. Není tedy divu, že zákaz o publikování děl přišel záhy poté. Nepohodlný autor proto skončil jako dělník, psaní se ale přesto nevzdal.
Ačkoliv mohl emigrovat, rozhodl se národ neopustit. Psal v samizdatu nebo tajně překládal pod cizím jménem. V té době navíc napsal svůj nejvýznamnější román Muž s břitvou, který vykresluje člověka toužícího po životě ve svobodě. Knihy Smrtelná neděle a Brána blažených podle názoru PEN klubu vypravují „o obecné havárii etických a lidských hodnot.“
Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)
K této problematice se spisovatel vrátil ještě v samizdatové autobiograficky koncipované próze Červené jahody nebo v románu Volný let voliérou, opět reflektujícím důsledky a dopady společenských zvratů od roku 1948.
„Je to dobrý spisovatel, který byl léta opomíjen,“ prohlásil na Putíkovu adresu Jiří Dědeček. „Na mě velmi silně působil ten morální apel, který z jeho knih vyznívá.“
Poslední kniha vyšla laureátovi před šesti lety, dnes už pero a papír nadobro odložil do šuplíku.