Orgie Franze Westa ve Vídni

Velká posmrtná retrospektiva rakouského výtvarníka Franze Westa ve vídeňském Muzeu moderního umění (poslední velkou prezentaci připravilo MUMOK před šestnácti lety) nabízí v grandiózních prostorách čtyř podlaží Westovy sochy, třídimenzionální realizace, svérázný „nábytek“, vyspělé videoinstalace a třicet vícedílných objektů – děl, která přinášejí osobitý, vždy vtipný Westův pohled na dané téma či jej překvapivě přímo vytváří.

 Právě Westův přístup, nesvázaný jednotícími přísnými pravidly a nenabízející jednotící téma či výtvarné zpracování, prostě uměleckou řeč a styl, je pro návštěvníka možná zprvu obtížný, posléze, po přijetí autorových komunikačních způsobů, začíná vzbuzovat zvědavost, někdy také ohromení. Navíc nelze zapřít příslušnost k jakési vídeňské škole oněch let osmdesátých, u nás k době nejhloupější normalizace, zde pulsující a ne vždy úsměvně probíhající tvůrčí bouři. Tady vidíme a cítíme blízkost spřátelených tvůrčích kolegů, jako byli Martin Kippenberger, Jason Rhoades, Heimo Zobering či Rudolf Polanszky.

Jeho duchovním orientátorem byl filosof Ludwig Wittgenstein, jehož dílo a přístup k reálnému světu otiskl West ve svém modelu – principu kombinace a rekombinace. Divák je laděn už před vchodem do výstavního paláce – jeho slavná Hlava ve velkolepém naddimenzionálním provedení udává tón další komunikace. Obrovské objekty se střídají s fotografiemi, grafikami, instalacemi, klasickými sochami, boxy, sériemi svérázných židlí, neuvěřitelně použitými pohovkami, ušmudlanými koberci, scénkami jak vytrženými z pouťových strašidelných zámků, erotizujícími momenty v klasických videostudiích.

  • Franz West / Lemure, 2001 zdroj: MUMOK
  • Rakouský výtvarník Franz West (2007) autor: Jens Preusse, zdroj: MUMOK/Franz West Privatstiftung

Pestrost nabídky, jejímž možná přece jen spojujícím prvkem je agresivita a mužnost zpracování tématu a tomu podřízená práce s materiálem (Westova šíře zájmu je v tomto směru doslova nekonečná), přičemž převládá technika papier-mâché, objekty z hliníku, použitého nábytky či textilu… Rozsah výstavy dovoluje v některých případech představit i rozdílné vývojové varianty konceptu.

Návštěva Westovy retrospektivy se vlastně vyplatí – chvílemi si budete připadat jako v herně, chvíli nevěřícně zkoumat popisky, zda se jedná stále o téhož autora. Vaše okouzlení poroste a i vy nakonec přijmete zasazení Westa na Olymp současného umění. Orgie nadsázky, ironie, ale i pochopení a usmíření, díla plná mužnosti a typické Westovy energie. Finále výstavy potvrdí umělcovo směřování - skulptury zcela jasně nesou originální a nezaměnitelný velkolepý Westův rukopis.

Franz West je dnes jedním z velkých, světově přijímaných fenoménů současného rakouského umění. Narozen v roce 1947 začal jako autodidakt, na akademii ve Vídni se jako student profesora Gironcoliho objevil až ve svých třiceti letech. Do roku 1980 uznáván pouze okruhem svých blízkých přátel startuje posléze raketově ke světovému uznání. Proto byl také v letech 1992 a 1997 pozván na kasselskou Documentu a vrcholem všeobecného přijetí a uznání bylo v roce 2011, rok před jeho smrtí, udělení Zlatého lva za celoživotní dílo na benátském bienále, kde také byl prezentován v rámci rakouské účasti. Celý život žil ve Vídni, která jej naplňovala svým zvláštním způsobem, dá se řící zkušeností, byl jí vždy věrný a plně tomuto městu vracel jeho dary, které ovšem nemusíme chápat v onom prvotním slova smyslu.

FRANZ WEST / WO IST MEIN ACHTER? Kdy a kde: MUMOK (Muzeum moderního umění), Museumplatz 1, Vídeň. Výstava potrvá do 26. května.

Vydáno pod