Praha – Kino Atlas nabídne dnes večer divákům premiéru hudebně-dokumentárního snímku Sedmnáct barev ticha o skupině The End of Colours, která by se dala charakterizovat jako revival legendárního seskupení The Doors. Po promítání kratšího snímku se v kině navíc uskuteční ještě malý koncert hlavních představitelů filmu.
The Doors a The End of Colours vykreslují 17 barev ticha
Sedmdesátá léta jsou definitivně pryč, kult The Doors přesto stále žije. Pokud ale čekáte, že v dokumentu uvidíte záběry Jima Morrisona, jsou vaše představy poněkud mylné. Pětačtyřicetiminutový dokument sice natočil revival The Doors, přes to všechno zůstává záznam hlavně charakteristikou kapely The End of Colours, v jejímž čele stojí herec Pavel Batěk.
Ten se k muzice dostal už v mládí, kdy hrál v metalové kapele svého bratra Petra a jak je vidět, v jedné skupině spolu vydrželi doteď. Jejich vzor sice umřel už v sedmadvaceti letech, to jim ale nezabránilo, aby ho po zbytek života obdivovali.
„Dřív jsem si myslel, že jde život Jima Morrisona napodobit. Zaplať pán bůh mi došlo, že ne, protože už bych byl dávno mrtvý,“ konstatoval Batěk. Podle frontmana se The Doors od konkurenčních kapel lišili lehce psychedelickou muzikou. „Jejich hudba byla hodně specifická,“ říká Batěk a zároveň přiznává, že snažit se do někoho vžít je svým způsobem také divadlo. Cílem jeho formace je jednoduše dál předávat hudbu, která se jim líbí.
Sedmnáct barev ticha
The End of Colours vznikli v roce 1995 v Plzni. Počátkem roku 2000 byla ale jejich koncertní dráha přerušena na sedm let. Sedmnáct barev ticha si nyní natočili proto, že pouze nechtěli zaznamenávat obyčejné živé vystoupení, a tak zvolili tuhle formu.
„Ticho je stále vzácnějším druhem zboží a brzy přijde doba, kdy se stane zbožím nedostatkovým,“ hlásají členové Doors revivalu. Na svých koncertech se prý příchozí snaží prosit alespoň o chvilku ticha, což z nich činí snad jedinou skupinu, která své fanoušky záměrně zklidňuje.
Ať už bratři Batěkové chtějí, nebo ne, nad filmem se přece jen bude vznášet duch The Doors a nezapomenutelného Morrisona. „Byl to úžasný básník, který se snažil bořit hranice. To se mu podařilo, což potvrdil krátkostí svého života,“ uzavírá zpěvák.
Rozhovor s Pavlem Batěkem (zdroj: ČT24)