Praha - Co má společného Blade Runner, šifrovací stroj Enigma a nenápadná výstava v pražské galerii Kvalitář? Jméno britského matematika Alana Mathisona Turinga, který předpokládal, že počítače budou jednou schopné „myslet“ jako člověk.
Uměl(eck)á inteligence aneb Turingu, hoď ho do stroje
Turing (1912-1954) pracoval během druhé světové války v týmu vědců, kterým se podařilo rozluštit tajné kódy šifrované stroji Enigma. Především ale položil základy informatiky. Kladl si otázku, jak funguje mozek, když přemýšlíme. Došel k závěru, že každý logický proces se skládá z řady jednoduchých kroků. Myšlení je tedy mechanismus, který může simulovat i stroj. Vytvořil proto teoretický model výpočetního stroje, odtud byl jen krok k prvnímu počítači.
V roce 1950 publikoval Turing esej, v níž zkoumal, zda mohou stroje myslet. Tvrdí, že počítače jednou dokáží to samé, co neurony v lidském mozku, a přichází s testem, kterým je možné posoudit schopnost stroje vykazovat inteligentní chování podobné nebo neodlišitelné od chování člověka.
Vlastní variantu Turingova testu zkouší v galerii Kvalitář do 21. června výtvarnice Jana Bernartová. Návštěvník může sledovat dva displeje - na jednom běží text teoretika nových médií Lva Manoviche, na druhém generovaný text. Který je který ale čtenáři nevědí.
Reportáž Petra Kořínka (zdroj: ČT24)
„Jako umělce mě zajímá střet možných interpretací nebo naladění, zda můžeme akceptovat text vytvořený nevědomím. Ve chvíli, kdy člověk neví, že jde o umělý text, může mu dávat smysl i formulovat myšlenky, které nebyly vysloveny. Ale jakmile to zjistí, objeví se v tu chvíli bariéra, že takový text nemůže dávat smysl,“ domnívá se Bernartová, že na vnímání umělých textů jako plnohodnotných nejsou lidé ještě připraveni.
Výstava nazvaná Turingův test v podmínkách imitační hry je výsledkem jejího umělecko-badatelského projektu, v němž zkoumá možnosti umělé inteligence. Těmi není přitahována jen ona nebo Alan Turing, téma počítače, který si uvědomí sám sebe, fascinuje léta literaturu i film žánru science fiction. Většinou mají jedno společné - umělá inteligence začne cíleně likvidovat své stvořitele, tedy lidstvo. Ke klasikám sci-fi žánru s tímto tématem patří snímek Ridleyho Scotta Blade Runner z roku 1982 - v něm hlavní hrdina k odhalení umělých lidí používá Turingův test.