Architektura s rudou hvězdou na čele

Praha - Pro jedny nevzhledné hranaté budovy a anonymní panelová sídliště, pro druhé díla jako Ještěd či pražský obchodní dům Máj od renomovaných architektů, i to mohou být dva rozdílné pohledy na architekturu, kterou zde zanechala doba socialismu. Oba se objeví dnes na jednodenní konferenci Křižovatky architektury.

Téměř 40 let tu vznikaly stavby, které se nesmazatelně zapsaly do našeho okolí. Odborníci se přou, zda jde o historické dědictví, které je třeba zachovat, nebo mají budovy zmizet a uvolnit místo stavbám dle aktuálních trendů. Konference s podtitulem Architektura s rudou hvězdou - bez stigmat a předsudků chce otevřít diskusi nad kontroverzními dopady československého socialistického stavitelství v letech 1948–1989. Navíc se tematicky koná v jedné z budov z tohoto období - v prostorách bývalého Federálního shromáždění, dnes Nové budovy Národního muzea.

„Základním problémem vnímání této architektury je, že je pořád zatížena negativními konotacemi a hlavně emocemi. Starší generace není schopna se od tohoto způsobu vnímání oprostit, a tudíž není schopná vnímat kvality. Mladá generace tyto souvislosti nevnímá, vnímá socialistické stavby jako čistě architektonické dílo,“ upozorňuje historik architektury Jakub Potůček.

Za symbol socialistické architektury považují mnozí panelák. „Dnes na to zapomínáme, ale na konci padesátých let, kdy byly stavěny první paneláky, v nich většina lidí toužila bydlet. Disponovaly ústředním topením, výtahem, unifikovanou kuchyní, prostě moderním komfortem,“ podotýká Potůček, že na stavby určité éry je nutné dívat se i v dobovém kontextu.

„Část paneláků je produktem vynikajících architektů a urbanistů,“ dodává, že všechny „králíkárny“ nelze házet do jednoho pytle, „ostatní jsou stavební mašinérií vyprodukované obytné domy. Do jisté míry se na jedenáctém sjezdu KSČ na konci padesátých let strana sama chytila do pasti, když deklarovala, že v roce 1970 vybuduje 1 200 000 bytů a nebylo možné je budovat jinak než opravdu sériovou výrobou.“

Jakub Potůček o socialistické architektuře (zdroj: ČT24)

Nevznikaly ovšem jen paneláky, ale také stavby, které se dostaly do zahraničních architektonických časopisů a dostaly prestižní ceny. „Je to někdejší obchodní dům Máj, který je dílem architektů SIAL. Vznikl v rekordně kráté době, protože byl prestižní zakázkou státu a byl realizován zahraniční firmou. Úplně stejný případ je obchodní dům Kotva, vznikl ve stejné době a je z dílny Vladimíra a Věry Machoninových,“ uvedl dva příklady povedené architektury Potůček.

Vydáno pod