Praha - Ve věku 93 let zemřela oblíbená herečka Věra Tichánková. Její doménou byla divadelní prkna, ale veřejnost ji znala i z televize, především ze seriálů Byli jednou dva písaři či Hospoda. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1958 ve snímku Touha režiséra Vojtěcha Jasného. Výraznou roli měla i ve filmu Ať žijí duchové! Roku 2002 získala Thálii za celoživotní dílo. Poslední rozloučení se bude konat ve středu 15. ledna od 12:00 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze.
Zemřela herečka Věra Tichánková
Věra Tichánková začala s herectvím kolem svých dvaceti. Studovala herectví na konzervatoři, studium ale nedokončila. První angažmá získala v Jihlavě. Odtamtud se spolu se svým manželem Janem Skopečkem přestěhovala do Prahy.
„Měly jsme čtenou zkoušku Hrátek s čertem, vedle mě seděla moje kamarádka Blanka Vikusová, a já jí povídám: 'Tady někomu smrdí nohy jak syrečky.' Pak mi upadla tužka, já se shýbla a pochopila, že je to ten nový kluk v keckách. A tak jsme ho začaly vychovávat a při té příležitosti jsem s ním začala chodit. Především s ním byla legrace. Na tom žertování stojí a padá celé naše manželství. Snesu, když si dělá srandu ze mě a on snese totéž ode mne,“ zavzpomínala na svého životního partnera v rozhovoru s Blankou Kovaříkovou.
Prosté, hubaté ženské
V české metropoli Tichánková působila v Městském divadle na Žižkově, její domovskou scénou se stalo Městské oblastní divadlo v Libni, později přejmenované na Divadlo S. K. Neumanna, nyní známé jako Divadlo pod Palmovkou. „Byla prototypem prostých, hubatých ženských,“ popisuje Jaroslav Sedláček, hlavní dramaturg Filmového centra ČT.
Jaroslav Sedláček: Věra Tichánková brala život s pokorou (zdroj: ČT24)
„Nejlepší éra nastala příchodem režisérů Jaroslava Dudka a Evžena Sokolovského, kterého pak vystřídal Václav Lohniský. Své první hry tady uplatnil Jaroslav Dietl, poprvé se tu také uvedli Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Uváděly se inscenace, za kterými na periferii mířilo publikum z celé Prahy. V sedmdesátých letech se časy v Libni zase poněkud ztemnily, když tu vládl Josef Burda,“ vzpomíná Tichánková ve zmíněném rozhovoru.
Aktivní v odboji
Narodila se 7. prosince 1920 v Žarovické Huti. V mládí se zajímala o chemii, kterou také začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Studium ale nedokončila, neboť nacisté za protektorátu zavřeli všechny vysoké školy. Začala tedy se studiem herectví na Pražské konzervatoři, nicméně ani toto studium nedokončila, protože za nacistické okupace byla aktivní v protinacistickém odboji, pomáhala získávat potravinové lístky pro osoby v ilegalitě. Byla zatčena a vězněna nejprve v Terezíně, později v Drážďanech a Lipsku. „Díky osudu, který prožila za druhé světové války brala život s pokorou,“ připomíná Jaroslav Sedláček.
V manželství s Janem Skopečkem se jim v roce 1953 narodila jediná dcera Marie, která se provdala za Francouze a odstěhovala se do Lyonu.