Praha - Lidovecký kandidát na ministra kultury Daniel Herman chce v případě svého jmenování nejprve postavit nový tým širšího vedení ministerstva. Jedním z prvních jeho úkolů po nástupu do funkce by pak mělo být řešení situace s vedením Národní galerie v Praze, kterou již devět měsíců vede jen pověřený ředitel. Oblastmi, na které by se chtěl Herman jako ministr zaměřit, jsou spolupráce s ministerstvem školství, cestovní ruch a kinematografie.
Situace v NG patří k prioritám kandidáta na ministra kultury
„Chci poznat situaci a hovořit se zainteresovanými lidmi a v nějakém reálném čase, který bude spíš kratší než delší, se posunout k definitivnímu řešení. Otevřenost, diskontinuita, to, že nevíme, jak to bude, to je pro každou instituci devastující, nemotivuje to,“ uvedl Herman k situaci v NG. „Nejsem si jistý, jestli je potřebné nové výběrové řízení, když už jednou proběhlo a má nějaké výsledky,“ doplnil.
NG má dočasné vedení od loňského dubna, kdy tehdejší ministryně Alena Hanáková (TOP 09 a STAN) odvolala ředitele Vladimíra Rösela. Neuspořádala ale na jeho nástupce konkurz, využila výsledky dřívějšího výběrového řízení, při němž komise doporučila na místo ředitele NG historika umění Jiřího Fajta.
GALERIE
Daniel Herman autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK
Hanáková ho v době, kdy byla v demisi, šéfem NG jmenovala s nástupem k 1. září loňského roku; její nástupce Jiří Balvín Fajtův nástup dvakrát odsunul, naposledy až na 1. červenec 2014. Z Hermanova vyjádření vyplývá, že by NG mohla znát svého příštího ředitele dříve. „Je to rozhodně jedna z prioritních otázek,“ říká.
Herman ale obecně nechce mluvit o svých případných prioritách, spíše o tom, co by rád jako ministr akcentoval. „Výchova a vzdělávání ke kultuře patří,“ míní. Druhou oblastí je cestovní ruch. „Za kulturním dědictvím sem jezdí statisíce lidí, a ne vždycky jsme schopni toto docenit. Myslím, že agenda cestovního ruchu by měla být akcentovaná i z hlediska kultury,“ upozorňuje Herman a připomíná tak snahy některých svých předchůdců, podle nichž by ministerstvo kultury mělo participovat na zisku z cestovního ruchu, který zajišťují památky. Třetí oblastí, kterou by chtěl akcentovat, je kinematografie, zejména filmové pobídky pro zahraniční tvůrce.
Z praktických věcí zmiňuje přípravu památkového zákona, který už existuje v paragrafovaném znění. „To je třeba dopracovat, stejně jako koncepce památkové péče, která by měla být vypracována v roce 2015,“ vypočítává. MK musí pracovat na koncepci státní kulturní politiky na příští léta. Herman by rád více propojil s kulturou sponzory a mecenáše, třeba i v případě příspěvkových organizací, jichž má ministerstvo 29 a patří mezi ně i ty největší národní kulturní instituce.
Ministerstvo kultury ČR
Herman v personálních otázkách neplánuje měnit všechny náměstky a vysoké úředníky. „Chci zachovat jistou míru kontinuity… z principu nejsem přítelem revolucí,“ říká. Strach z politického tlaku, kterému byla podle médií vystavena z jeho předchůdců třeba Alena Hanáková, prý nemá. „Obrovsky mi pomohla moje tříletá praxe v Ústavu pro studium totalitních režimů, minimálně třetinu z toho pobytu bych přirovnal k pobytu na frontě. Ale myslím, že se mi to podařilo. Přitahuje mě možnost vytvořit synergii. Na druhou stranu jsem realista a oba koaliční partneři i KDU-ČSL mi sdělili své personální priority. Ani jedna z nich není pro mě nepřijatelná,“ řekl.