Od mnohosti k podstatě. Retrospektiva Svatopluka Slovenčíka

Zlín - Mít systém a hlavně nekopírovat ostatní bylo životním krédem malíře Svatopluka Slovenčíka. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravila jednomu z nejvýznamnějších umělců regionu retrospektivní výstavu. Vznikla u příležitosti osmdesátého výročí Slovenčíkova narození.

Výstava Svatopluka Slovenčíka (zdroj: ČT24)

Rokem narození (1934-1999) se Slovenčík řadil k autorům nastupujícím na výtvarnou scénu už v padesátých letech. Ale dobou studia na pražské akademii a vznikem prvních závažných prací patřil spíš k umělcům o generaci mladším. Vždycky hledal vlastní, původní cestu.

K základním tématům jeho děl patřily především části interiérů a ateliérových zátiší. Tyto důsledně stylizované, věcně a v plochách cítěné obrazové kompozice začal vytvářet již na sklonku studií na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1967 až 1968. Od poloviny 70. let zájem rozšířil na figurální motivy a na drobné divadelní scény, budované dynamicky v hutných barevných hmotách blízkých abstrakci, uvádí k malířově vývoji na svých stránkách Baťův institut, v jehož budově krajská galerie sídlí. 

Slovenčík žil a tvořil s výjimkou studií ve Zlíně. Důležitou inspirací pro něho byl funkcionalistický Zlín. „Bral si z něho určitou systémovost, otevřenost, princip jakési vnitřní jednoty - znamená očištění věcí od mnohosti k podstatě,“ vysvětlil historik umění Ludvík Ševeček, přední znalec Slovenčíkova díla. 

Na přelomu 70. a 80. let začaly vznikat první rozsáhlé série kombinovaných kreseb, koláží, kvašů i materiálových asambláží. Slovenčík se tematicky zabýval také částmi staveb, lešení či ulicemi Zlína. Závěrečná léta jeho tvorby reprezentují takzvané monochromy nebo též eternity a malířsky pojednané térové papíry či obrazové kompozice s neonovými trubicemi.

Malíř byl také pedagogem. Učil na střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a zároveň od roku 1994 na nově zřízené Zlínské škole umění, jejíž vznik spoluinicioval.

Vystavené obrazy, kombinované kresby, koláže i materiálové asambláže pocházejí ze sbírek krajské galerie, od soukromých sběratelů i z pozůstalosti rodiny. Slovenčíkova retrospektiva bude ve Zlíně k vidění do 9. února. Poté bude v obměněné podobě pokračovat v Topičově klubu v Praze a následně v menším rozsahu také v Olomouci.