Pozdvihněte zdarma upadlý umělecký vkus!

Praha – V rámci oslav 218. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, budou mít zájemci možnost navštívit expozice Národní galerie o tomto víkendu zdarma. Ale pozor! - do této akce není zahrnuta výstava Slovanská epopej ve Veletržním paláci, protože tu pořádá Galerie hlavního města Prahy. Ve Veletržním paláci je však možné navštívit výstavu „Jan Kotík (1916-2002)“ nebo expozici „Rudolf Volráb (1933-1969) - Barevný neklid“.

V současné době spravuje Národní galerie v Praze sedm objektů s pěti stálými expozicemi:

Klášter sv. Anežky České (Středověké umění v Čechách a střední Evropě), Šternberský palác (Evropské umění od antiky do závěru baroka), palác Kinských (Umění Asie a starověkého Středomoří), Veletržní palác (Umění 20. a 21. století), Schwarzenberský palác (Baroko v Čechách), Salmovský palác (výstavní prostor NG), Valdštejnská jízdárna, součást sídla Senátu, je dlouhodobě pronajatá pro konání výstav Národní galerie v Praze.

Aktuálně Národní galerie v Praze pořádá deset výstav. Návštěvníci mají poslední příležitost navštívit výstavu „CM 863. Sv. Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta“, která končí v neděli 2. února v Anežském klášteře a impozantní soubor archeologických nálezů z období Velké Moravy a význačná díla mapující cyrilometodějskou úctu od středověku po 21. století. Řada vystavených děl je veřejnosti prezentována velmi zřídka, či zcela poprvé. Galerie prodlouží v tyto dva poslední dny výstavy CM 863 otevírací dobu do 20 hodin.

Národní galerie se momentálně nachází v poměrně složité situaci, neboť se stále definitivně nevyřešila otázka jejího šéfa. V červenci 2013 byl do funkce generálního ředitele NG jmenován tehdejší ministryní kultury v demisi Alenou Hanákovou historik umění Jiří Fajt. Další ministr kultury v demisi Jiří Balvín jmenování ředitele zpochybnil a jeho nástup odložil na 1. července 2014. Momentálně je řízením instituce pověřen ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas. Definitivní rozhodnutí o tom, kdo, kdy a jak nastoupí do čela NG, je nyní v rukou nového ministra Daniela Hermana, který právě v pořadu Interview ČT24 prohlásil, že Jiří Fajt dosáhl velkého mezinárodního renomé a je uznávaným odborníkem, nicméně výběrové řízení na šéfa Národní galerie, které Fajt vyhrál, prověří.

„Pokud neshledám nějaké závažné chyby v tom výběrovém řízení a zatím neshledávám, tak nevidím důvod, proč bych jeho výsledky zpochybňoval,“ řekl mimo jiné ministr kultury Daniel Herman v Interviewu ČT24.

Z historie Národní galerie

5. února 1796 se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla „pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti“. Korporace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce, které Praha postrádala: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu, která se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze.

Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce – Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I., kde byla vybudována kmenová kolekce českého umění 20. století.

Obraz nazvaný Švadlena/ Večer namaloval Jan Kotík roku 1942.
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se roku 1919 ujal Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii. Ve složitém válečném období v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.

Kompletní program oslav najdete zde.