A vítězem komiksového festivalu se stává… Calvin a Hobbes!

Angoulême - Celkem deset ocenění rozdala na závěr festivalu porota ve francouzském Angoulême, a uzavřela tak už svůj 41. ročník. Nejvíce hlasů si letos odnesl Bill Waterson za vlídné příběhy přátelství Calvina a jeho tygra Hobbse. Hned za něj se staví kreslíř Alfred a jeho malé rodinné drama Come Prima.

Zlatá soška kočičky za komiksový titul roku 2013 zůstane letos na domácí půdě. Alfred, jak si ve zkratce říká oceněný francouzský kreslíř, nás v nové knize vzal na trochu nešťastnou cestu miniaturním fiatem do provinční Itálie šedesátých let. Road trip ani poslední rozloučení s jejich otcem ale dva bratry Fabia a Giovanniho rozhodně nesblíží.

Alfredovi vážnější rodinná dramata jako komiksový žánr jdou. Publikum i porota v Angoulême ho ocenili už v roce 2007 za titul Proč jsem zabil Petra, na které pracoval se spisovatelem Olivierem Ka. Tento víkend přišel Alfred převzít hlavní cenu z rukou legendy holandského komiksu Willema.

Nebylo překvapením, že Billa Watersona na závěrečné ceremonii nikdo neviděl. Poslední příležitost, kterou dal médiím, byly rozhovory v roce 1985. To zrovna příběhy o šestiletém klukovi a jeho oživlé hračce vyšly poprvé. Deset let nato si byl Waterson jistý, že už o Calvinovi a Hobbesovi nakreslil a řekl všechno, co chtěl.

Fanoušci ale jemný a nevinný humor Watersonových stripů nepřestali obdivovat. Možná, že Calvina a Hobbese neuvidíte na každém dětském tričku. Waterson totiž trvá na tom, že svoje slavné postavičky nenechá zaprodat komerci a vydat je napospas vyprázdněným reklamám. Originálních knih ale už vydal na třicet milionů celkem ve čtyřiceti světových jazycích.

Úplný seznam vítězů Festivalu komiksu Angoulême najdete na webových stránkách festivalu.

Pro veřejnost byl největším objevem loňského roku Mauvais Genre (kniha by se dala přeložit jako Špatný druh), opravdový životní příběh Paula Grappeho, který se po své proměně v ženu stal známou figurkou svébytné scény Boloňského lesíku. Sto let stará pařížská kapitola z podsvětí je intimní a zvláštně křehká jako samotná Suzanne, ve kterou se Paul přeměnil, aby se vyhnul narukování do armády během první světové války.

Chloé Cruchaudetová strávila několik let rešeršemi v pařížských archivech, aby ve svém komiksu zachytila Paula-Suzanne takového, jakým opravdu byl. „Mě zajímá historie vzniku identity,“ říká Cruchaudetová. „My už dnes zapomínáme, jak ambiguózně se oblékali muži na konci 18. století, těsně předtím, než se na mojí scéně objevuje Paul. Vážení muži nosili korzety a punčochy, bylo to součástí vysoké garderóby. Linka mezi tím, co je maskulinní a feminní, byla tehdy někde úplně jinde. To jestli se Paul opravdu cítil být víc ženou, nebo mužem, v archivu nenajdete. Ale já používám tenhle fakt jako svojí hypotézu.“

Zvláštní cenu poroty si do Izraele odváží Rutu Modanová za grafický román Vlastnictví. Moderní Izrael je přitom zemí, která se objevuje v komiksech jako pozadí příběhů často (jako třeba ve veleúspěšném titulu od Guy Delisla Jeruzalémské kroniky). Naopak komiks jako žánr v Izraeli de facto neexistuje. Rutu Modanová řekla při přebírání ceny otevřeně, že to vidí jako výhodu. „Když jsem začala kreslit svoje příběhy, ani jsem nevěděla, že něco jako komiks existuje. Upřímně se mi tak pracovalo mnohem líp - neměla jsem se s čím srovnat, takže jsem měla naprostou svobodu.“