Ostrava - Činoherci Národního divadla moravskoslezského připravují novou hru odehrávající se na konci 2. světové války na Hlučínsku. Na objednávku divadla ji napsal divadelní režisér a scenárista David Jařab. Na příběhu mladého muže, který se vrací z války, přibližuje neobyčejnou historii Hlučínska, které bylo střídavě české a německé. Hrdina musel narukovat do německého Wehrmachtu, doma se mezitím změnily hranice.
David Jařab napsal na objednávku hru o Hlučínsku. Už se zkouší
„Hlučínsko nejsou Sudety, Hlučíňáci nejsou Němci, přesto museli bojovat v německé armádě na straně Hitlera. Nestřídaly se tam kultury ani národy, jen říše a státy,“ přibližují autoři situaci, ve které se lidé z regionu mezi Ostravou a Opavou a řekami Odrou a Opavou ocitli.
Inscenaci Za vodou, která nese podtitul Konec jedné lásky, režíruje současný umělecký šéf Divadla Petra Bezruče Štěpán Pácl. „Sledujeme příběh mladého kluka, který hledá svou milovanou ženu. Najde ji, ale ona si myslí, že je mrtvý. Protože chce, aby zůstal takovým, jak ho vidí ona, spáchá sebevraždu,“ shrnuje děj činohry režisér.
GALERIE
videogallery_420330
Hlavního hrdinu Gerharda Peterka ztvární Ivan Dejmal, dále hrají například Tomáš Jirman, Veronika Lazorčáková nebo Petr Houska. Zkoušky jsou zhruba v polovině.
Před několika dny si část týmu odskočila z divadla do přírody, do lesa v okolí Slezskoostravského hradu. Martin Popelář fotil herce na plakát k novému představení. „Prostředí má ilustrovat válečnou situaci, ale jinak by to mělo být hlavně o výrazech,“ vysvětluje Popelář, který posadil bledé a zkrvavené herce Ivana Dejmala a Petra Housku do nevlídného městského lesa. „Nechceme přímo říct, o čem hra je, rádi bychom navodili tajemství, které by snad mohlo lidi zaujmout,“ říká Štěpán Pácl.
Premiéra původní Jařabovy hry bude třetí letošní činoherní novinkou v Národním divadle moravskoslezském. Premiéra bude 27. března v Divadle Antonína Dvořáka.
David Jařab
Narodil se v Hranicích na Moravě roku 1971. Vystudoval činoherní režii na JAMU v Brně. Působil nejprve v brněnském HaDivadle, pak odešel do Prahy. Řadu let byl režisérem a později i uměleckým šéfem tamního Divadla Komedie. Natočil dva celovečerní filmy - Vaterland - Lovecký deník a Hlava – ruce – srdce. Od raného mládí tíhne k surrealismu, publikuje v surrealistické revue.