Zachraňte pana Bankse a nepřestávejte při tom snít

Chytré promo Společnosti Walta Disneyho: Zachraňte pana Bankse, nebo pohřbíte Marry Poppinsovou! A to bychom o hodně přišli. Jenomže nic, s čím se setkáváme v tomto nejistém světě, nelze brát jako samozřejmost. Tedy ani fakt, že ve filmovém muzikálu z dílny Walta Disneyho jenoho dne naklusala tahle úžasná dáma do Třešňové ulice v Londýně, parádně zvichřila život v rodině Banksových a odnesla si za to pět Oscarů z osmi nominací. Stačilo ale jen málo a nic z toho se nikdy nestalo.

Dlouhých dvacet let to totiž vypadalo na to, že velký hollywoodský mág a miláček davů Walt Disney neukecá zaťatou spisovatelku Pamelu Lyndon Traversovou, aby mu prodala filmová práva a svérázná vychovatelka Mary tak zůstane navždy „uvězněna“ jen na stránkách jejích knih. A my si ji budeme, každý za sebe a po svém, představovat, protože nás prostě nenapadne, že by mohla vypadat třeba jako Julie Andrewsová.

Tohle dvacetileté namlouvání (či spíše přemlouvání nebo nejspíše psychologická válka), které bylo zpočátku motivováno hlavně Waltovou snahou splnit přání svým dětem, vyvrcholilo v roce 1961, kdy v duchu rčení „východní vítr sem vane a zdá se, že brzo se už něco stane“ pozval Disney stále odolávající spisovatelku do Hollywoodu.

Úmysl byl průzračný jako křišťálová studánka, ze které chodí laně pít: Zlomit už konečně její bytostný odpor k muzikálové ekranizaci postavy, kterou evidentně chápala jako téměř nedotknutelnou součást své rodiny, a umlátit její rozmary rozjásanou atmosférou Disneylandu, Waltovým osobním šarmem a kreativní profesionalitou překypujících scenáristů, textařů a hudebních skladatelů (z nichž zejména slavní bratři Shermanové zdaleka netušili, že je čeká kouř, který jim pořádně pocuchá nervy i noty).

Zachraňte pana Bankse / Annie Rose Buckleyová, Ruth Wilsonová, Colin Farrell
Zdroj: ČT24/Falcon

Již v letadle Pamela uvažovala, zdali by nebylo lepší spadnout, nežli přistát v L.A., a s tímhle pocitem vstoupila nažhaveně do království Walta Disneyho jako předem naprogramovaný prudin, rozhodnuta, že se nedá, Waltovy plány udělat z její Mary Poppinsové „laciný“ muzikál brutálně vykostí a vrátí se v klidu na odpolední čaj do Londýna. Svůj souhlas s udělením filmových práv podmínila odsouhlasením scénáře, z jehož společné četby učinila v následujících čtrnácti dnech záležitost mnohem výživnější, nežli je kousnutí tarantulí nebo návštěva u zubaře.

Kopřivka z toho, že by to měl být muzikál, žádné rozverné trylkování ve stylu Chim Chim Cher-ee (byť by mělo být za Oscara), striktní příkaz nepoužívat ve filmu červenou, bytostný odpor proti obsazení Dicka Van Dykea, který si tu měl střihnout roli kominíka, a panický děs před animovanými tančícími tučňáky, to jsou jen některé příklady, kdy se Pamela tvrdě zasekla a z rozmyslem a možná svým způsobem i natěšeně hodila do precizně pracujícího soukolí Disneyho továrny na iluze vidle.

Jak všichni víme, tenhle příběh má happy end a tenhle film paralelní retro rovinu, která vysvětluje, proč k němu nakonec přece jen došlo. Tyhle pravidelné exkurze ze spisovatelčina dětství, v nichž sehrává klíčovou roli její filmový otec Colin Farrell, sice poněkud brzdí hlavní dějovou linku, jsou možná až zbytečně časté a fragmentovité a šly by pořešit kompaktněji, ale jsou tu hlavně proto, aby ve chvíli, kdy se zdá, že celý projekt jde do kopru, nabídly jakž takž přijatelné vysvětlení, a tudíž i řešení, jež z klíčových protihráčů učinilo nakonec spojence, kteří (k naší potěše) přivedli Mary Poppinsovou na filmové plátno a učinili z ní kultovku, která se už dávno zařadila do zlatého fondu světové kinematografie.

John Lee Hancock (Hráč, Zrození šampiona) je slušný režisér, který dovede zručně pracovat s diváckými emocemi, a to je důležité, protože o ty tady jde především. Neboť je vskutku obtížné si pouze racionálně zdůvodnit, že příměří nastalo v okamžiku, kdy Walt pochopil, že musí Pamele odvyprávět, jak kdysi musel i on tvrdě bojovat o svého ikonického myšáka a jak to neměl ani on jednoduché se svým tátou. Trocha disneyovského sentimentu nikdy neškodí, je stylová a k tématu se docela hodí. Ale sama o sobě by zřejmě nestačila, nebýt brilantního ústředního hereckého tandemu Emma Thompsonová a Tom Hanks, kteří tento opus táhnou, stmelují a dodávají mu půvabnou dimenzi reálně odžitého. Řekl bych, že si své party oba užívají, a tenhle pocit dokáží převést i na vás. Chvíle (a není jich málo), kdy jsou na plátně spolu a zároveň proti sobě, patří k těm, s nimiž se neradi loučíte a nedočkavě čekáte na ty příští.

Zachraňte pana Bankse / Emma Thompsonová, Tom Hanks
Zdroj: ČT24/Falcon

Kdyby nic jiného, tak casting Hancockovi vyšel dokonale. Nedovedu si představit jinou herečku, která by stejně přesvědčivě a starosvětsky půvabně odehrála part britské dámy, která má sice problémy, aby udržela svůj londýnský dům (protože její knihy už tolik nenesou), a zároveň si uchovala své konzervativní zásady a důstojnou pozici v dravém showbyznysu. Někoho, kdo by tak výmluvně dokázal vyjádřit, že animovaní tučňáci v Mary Poppinsové a pití čaje z papírového kelímku je něco jako hrubé rouhání. Oscarová nominace by tomuto výkonu určitě slušela.

Její protějšek Tom Hanks je již standardně neselhávající a po nedávném Kapitánu Phillipsovi znovu předvedl, že dokáže zahrát vlastně cokoli. A je evidentní, že v tomto případě jeho kouzlo nespočívá ve vnější podobnosti s postavou Walta Disneyho (v tomto ohledu je tu dokonce značná rezerva), ale ve schopnosti vyjádřit jeho charakter a způsob myšlení a konání jako muže, který dokázal jít cílevědomě za svým snem a teď vzbuzuje iluzi mogula, jenž vždycky dostane, co chce. Jenomže tentokrát se to trochu zadrhlo. Z herců druhého sledu je pak nepřehlédnutelný řidič slečny Traversové Paul Giamatti (jediný sympatický Američan, kterého tu potkala) a již zmiňovaný Colin Farrel z retro linky (jenž je do jisté míry klíčem k pochopení pointy).

Zachraňte pana Bankse je příjemný, profesionálně odvedený film, který stál produkci přijatelných třicet pět milionů dolarů a jenž zajímavě osciluje mezi specificky pojatým životopisným žánrem a filmem o filmu. Není to žádná oslnivá ani šokující podívaná, ale milý, laskavý, osvěžující, decentně informující, lehce dojímavý a brilantně zahraný film, který by si možná zasloužil více nežli jen jednu nominaci na Oscara (za skvělou hudbu Thomase Newmana).

„Svěřte mi ji, já vás nezklamu a Banks bude vykoupen. Já to dokážu, máte moje slovo.“ Tyhle Disneyho repliky vystihují podstatu tohoto příběhu, který k filmové Mary Poppinsové neodmyslitelně patří, ale o němž jsme zas až tolik netušili. Chce se mi říci díky za něj a pozvat vás, abyste si ho spolu s nimi také užili. A abych nezapomněl, jak říkal táta malé Ginty: „Nepřestávejte při tom snít!“

SAVING MR. BANKS / ZACHRAŇTE PANA BANKSE. USA 2013, 126 min., české titulky, přístupný, 2D. Režie: John Lee Hancock. Scénář: Kelly Marcel, Sue Smithová. Kamera: John Schwartzman. Hudba: Thomas Newman. Hrají: Emma Thompsonová (P.L. Traversová), Tom Hanks (Walt Disney), Colin Farrell (Travers Robert Goff), Paul Giamatti (Ralph), Jason Schwartzman (Richard Sherman), B.J. Novak (Robert Sherman), Breadley Whitfords (Don DaGradi), Kathy Bakerová (Tommie), Rachel Griffithsová (Ellie), Anie Rose Buckleyová (Ginty). V kinech od 20. února 2014.