Otakar Brousek odešel do hereckého nebe. Zemřel v 89 letech

Praha – Divadlo na Vinohradech truchlí. Dnes časně ráno ho opustil jeden z vážených herců, Otakar Brousek. Ve věku osmdesáti devíti let podlehl dlouhé nemoci. Zemřel v jedné z pražských nemocnic. Smutnou zprávu oznámil prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Rozloučení se zesnulým proběhne ve středu dopoledne, vstup bude umožněn i veřejnosti. Česká televize uctí jeho památku už dnes večer dvěma pořady. 

Video Zemřel Otakar Brousek
video

Zemřel Otakar Brousek

Brousek byl dlouholetým členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Na tamních prknech působil od roku 1959. I ve svém pokročilém věku účinkoval ve hře Jistě, pane ministře, která měla premiéru v roce 2005.

Na jevišti vytvořil přes sto dvacet rolí klasického i současného repertoáru světových dramatiků i českých autorů, například v inscenacích Hon na čarodějnice, Julius Caesar, Král Krysa, Maryša nebo Tartuffe. „Na stará kolena se ze mě stal feydeauovský herec, komediální typ,“ komentoval své pozdní vinohradské role, například v Dámě od Maxima.

Česká televize vzpomíná na Otakara Brouska

Otakar Brousek - Neobyčejné životy

  • ČT1 (21:00) - díl z cyklu Neobyčejné životy
  • ČT art (21:50) - Na plovárně s Markem Ebenem (Brousek byl hostem v roce 2004)

Neděle 16. března:

  • ČT art (23:10) - veršovaná divadelní hra Maškaráda klasika M. J. Lermontova

Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a už za protektorátu začínal jako ochotník. Na konci druhé světové války začínal v kladenském divadle jako herec a inscipient. Poté se posunul do Studia Národního divadla, aby ho po dvou letech vystřídal za Městské divadlo pro mládež Praha, dále Realistické divadlo Praha a za scénu D34 - Divadlo E. F. Buriana. Poté definitivně zakotvil na Vinohradech.

Brousek se objevil v nekonečném množství filmů. Mezi ty nejznámější patřil seriál F. L. Věk, filmy Hop, a je tu lidoop, Racek má zpoždění, Svatby pana Voka, Můj brácha má prima bráchu a další. Dospělé diváky si získal hlavně svým podmanivým hlasem, děti zase vlídným vystupováním v pohádkách.

V roce 1996 získal Brousek Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. O několik let později si od Herecké asociace vysloužil cenu Thálie za celoživotní dílo.


Kolegové ho obdivovali za jeho skromnost a intelekt. Nebál se ale patosu ani velkých výkonů, aniž by Brouskova postava opustila pravdu. Jeho výkony ovlivnila i poezie, protože byl také recitátorem. Dokázal skloubit lidskost, a přitom dokonalou profesionalitu. „To jsou věci, které vám nikdo nemůže ve škole říct. U pana Brouska se bylo co učit,“ řekla herečka Daniela Kolářová.

Brousek si pečlivě střežil soukromí a spousta kolegů ho obdivovala za „vzorný“ rodinný život. Lásku k divadlu předal i svým potomkům - syn Otakar Brousek mladší zvolil stejné povolání, stejně tak dcera Jaroslava a vnukk Ondřej Brousek, který si k němu přibral ještě kariéru hudebníka. Osudy své rodiny sepsal v knize z roku 2002 Otakar Brousek o sobě… sága rodu Brousků. Brouskův portrét přiblížila i kniha Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných od publicisty Davida Laňky.