Otakar Brousek odešel do hereckého nebe. Zemřel v 89 letech

Praha – Divadlo na Vinohradech truchlí. Dnes časně ráno ho opustil jeden z vážených herců, Otakar Brousek. Ve věku osmdesáti devíti let podlehl dlouhé nemoci. Zemřel v jedné z pražských nemocnic. Smutnou zprávu oznámil prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Rozloučení se zesnulým proběhne ve středu dopoledne, vstup bude umožněn i veřejnosti. Česká televize uctí jeho památku už dnes večer dvěma pořady.

Zemřel Otakar Brousek (zdroj: ČT24)

Brousek byl dlouholetým členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Na tamních prknech působil od roku 1959. I ve svém pokročilém věku účinkoval ve hře Jistě, pane ministře, která měla premiéru v roce 2005.

Na jevišti vytvořil přes sto dvacet rolí klasického i současného repertoáru světových dramatiků i českých autorů, například v inscenacích Hon na čarodějnice, Julius Caesar, Král Krysa, Maryša nebo Tartuffe. „Na stará kolena se ze mě stal feydeauovský herec, komediální typ,“ komentoval své pozdní vinohradské role, například v Dámě od Maxima.

Česká televize vzpomíná na Otakara Brouska

  • ČT1 (21:00) - díl z cyklu Neobyčejné životy
  • ČT art (21:50) - Na plovárně s Markem Ebenem (Brousek byl hostem v roce 2004)

Neděle 16. března:

  • ČT art (23:10) - veršovaná divadelní hra Maškaráda klasika M. J. Lermontova

Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a už za protektorátu začínal jako ochotník. Na konci druhé světové války začínal v kladenském divadle jako herec a inscipient. Poté se posunul do Studia Národního divadla, aby ho po dvou letech vystřídal za Městské divadlo pro mládež Praha, dále Realistické divadlo Praha a za scénu D34 - Divadlo E. F. Buriana. Poté definitivně zakotvil na Vinohradech.

Brousek se objevil v nekonečném množství filmů. Mezi ty nejznámější patřil seriál F. L. Věk, filmy Hop, a je tu lidoop, Racek má zpoždění, Svatby pana Voka, Můj brácha má prima bráchu a další. Dospělé diváky si získal hlavně svým podmanivým hlasem, děti zase vlídným vystupováním v pohádkách.

V roce 1996 získal Brousek Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. O několik let později si od Herecké asociace vysloužil cenu Thálie za celoživotní dílo.

Kolegové ho obdivovali za jeho skromnost a intelekt. Nebál se ale patosu ani velkých výkonů, aniž by Brouskova postava opustila pravdu. Jeho výkony ovlivnila i poezie, protože byl také recitátorem. Dokázal skloubit lidskost, a přitom dokonalou profesionalitu. „To jsou věci, které vám nikdo nemůže ve škole říct. U pana Brouska se bylo co učit,“ řekla herečka Daniela Kolářová.

Brousek si pečlivě střežil soukromí a spousta kolegů ho obdivovala za „vzorný“ rodinný život. Lásku k divadlu předal i svým potomkům - syn Otakar Brousek mladší zvolil stejné povolání, stejně tak dcera Jaroslava a vnukk Ondřej Brousek, který si k němu přibral ještě kariéru hudebníka. Osudy své rodiny sepsal v knize z roku 2002 Otakar Brousek o sobě… sága rodu Brousků. Brouskův portrét přiblížila i kniha Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných od publicisty Davida Laňky.