Praha - Krásu v továrním odpadu a omšelých zdech nalézal malíř a grafik Vladimír Boudník. Charismatický umělec proslul jako experimentátor s grafickými technikami a založil vlastní umělecký směr explosionalismus, podle nějž každodenní život skýtá nepřetržité tvůrčí impulzy, které rozšiřují lidskou obrazotvornost. Od jeho narození dnes uplyne 90 let.
Exploze v duši. Před 90 lety se narodil Vladimír Boudník
„Moderní obraz má mnoho společného s polooblečenou ženskou, neboť v obou případech si divák domýšlí to, co je skryté,“ napsal Boudník v jednom ze svých mnoha dopisů a manifestů, které rozesílal do škol a na úřady. Vyzýval k mravní zodpovědnosti a obnově umění. S jurodivým zápalem, který s ním sdíleli třeba spisovatel Bohumil Hrabal nebo filozof a básník Egon Bondy, se vydával své vize demonstrovat do ulic.
„Obraz nesmí být momentkou“
Na pražských omšelých zdech dotvářel kreslením i rytím praskliny a vlhké fleky a přitom diskutoval s kolemjdoucími. Chtěl, aby lidé pomocí své fantazie a asociací spoluvytvářeli umělecké dílo. Boudník touto metodou předběhl dobu o několik desetiletí, ovšem v padesátých letech takové experimenty často končily na Státní bezpečnosti.
„Obraz nesmí být momentkou, k tomu účelu slouží fotografie,“ tvrdil Boudník. „Obraz musí být filmovým pásem o nesčíslném množství napětí. Zhuštěných psychologických explozí na nehybné ploše, předvedených za pomoci divákovy pohybové fantazie.“
GALERIE
Strukturální grafika Měsíční krajina z let 1960-2
Pražský rodák Boudník se vyučil nástrojářem a po návratu z totálního nasazení v Německu vystudoval grafickou školu. Poté pracoval v ČKD Vysočany, kde nacházel inspiraci pro své dílo. Zlomené pilníky, matky či šrouby vtloukal do plechových plátů, jež propaloval autogenem. Z takto vzniklých matric pak tiskl své grafiky, jež pak ještě dotvářel. Jindy na železné pláty uspořádal magnetem kovové piliny, které lepil, barvil a tiskl.
Experimenty však Boudník neprovozoval jenom v technikách umění. Pokusy s jiným vnímáním skutečnosti dělal přímo na sobě. Možná jeden z nich se mu stal osudným. Pátého prosince 1968 byl výtvarník nalezen oběšený ve svém pokoji na klice u dveří.
Podívejte se na dokument z cyklu Nevyjasněná úmrtí:
Nezapomenutelnou postavu svých próz z Boudníka učinil jeho dobrý přítel Bohumil Hrabal, od jehož narození uplyne 28. března 100 roků (více čtěte zde). Nejznámější je povídka Něžný barbar, v jejíž filmové verzi ztvárnil Boudníka v roce 1989 Bolek Polívka.
Od roku 1995 se za grafické dílo v ČR uděluje Cena Vladimíra Boudníka.