Praha – „Pan Fajst, buřta zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu…“ Autor této říkanky Péťa Bajza, kterého stvořil spisovatel Karel Poláček, opět provádí rošťárny. Tentokrát se představí na prknech pražského Divadla ABC, kde ho pod režijním vedením Arnošta Goldflama ztvární Vasil Fridrich. Na dnešní premiéře nebude chybět Éda Kemlink, Bejval Antonín, Čeněk Jirsák ani Zilvar z chudobince.
Brý den, jmenuji se Petr Bajza a lumpačím v Divadle ABC
„My hoši, co spolu chodíme, prožíváme všelijaká dobrodružství,“ říká na úvod seriálové adaptace hlavní hrdina příběhu Péťa Bajza. Nesmrtelný šestidilný televizní seriál z roku 1994 zřejmě nic nepřekoná, Goldflamova hra se o to ale ani nesnaží. Jde si vlastní cestou a je založena na režisérovu obdivu k nešťastně zesnulému spisovateli.
Dnešní premiéra v Divadle ABC se odehraje v den Poláčkových narozenin.
Goldflam má s inscenováním Poláčkových děl zkušenosti, poštěstilo se mu tak už dokonce dvakrát předtím (Národní divadlo v Brně a Klicperovo divadlo v Hradci Králové).
Arnošt Goldflam o Bylo nás pět: Herci se nepitvoří jako malé děti (zdroj: ČT24)
Kdo ale čekal dětské herce, ten se spletl. Celou Bajzovu partu hrají dospělí převlečení za děti. Goldflam ale tvrdí, že se jim daří vyhnout patosu i šklebení. „Nepitvoří se, nehrají si na děti. Jsou to prostě herci, kteří jednají, mluví jazykem dětí, ale netváří se, že jsou děti,“ vysvětlil.
Současnou divadelní hru doprovází melodie z opery, kterou režisér sepsal s hudebním skladatelem Zbyňkem Matějů. Děj je v ní zacílený na samotného literáta a sleduje jeho umírání v koncentračním táboře a vzpomínky na dětství. Kromě využití hudebních motivů z opery představení doprovázejí trampské písně, jaké si tenkrát děti zpívávaly. Vasil Fridrich se navíc kvůli hlavní roli naučil „vrzat“ na housle.
Karel Poláček (1892 - 1945)
Poláček patří mezi domácí stěžejní autory meziválečné prózy. Nejbližším žánrem mu byl tragikomedie. Pracoval v Lidových novinách a působil také jako redaktor Tvorby. Často se věnoval psaní soudniček a sloupků. Kvůli svému židovskému původu musel pracovat jako knihovník. V roce 1943 byl deportován do terezínského ghetta, o rok později byl poslán do Osvětimi. Pár měsíců před koncem války ho nacisté popravili.