Platformu Bez komunistů hladovkou podpořili Koller či Janeček, chystá se Schwarzenberg

Praha - Řetězová hladovka upozorňuje, že komunisté nepatří do veřejných funkcí, a zároveň připomíná lidi zabité komunisty. Začali ji původně jihočeští studenti loňského 8. ledna, kteří bojovali za odvolání komunistické radní pro školství. Postupně, pod taktovkou platformy Bez komunistů, přešla na celostátní úroveň.

Zúčastnila se jí už celá řada známých osobností, například režisér Miloš Forman se svou rodinou, Marta Kubišová, Iva Janžurová, Ondřej Vetchý, Jan Hřebejk, Bára Hrzánová, Olga Špátová, Miroslava Němcová (tehdy ve funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny), Pavel Bělobrádek (tehdy ve funkci opozičního politika), spoluzakladatelka Charty 77, předsedkyně Výboru dobré vůle Dana Němcová, poslanci Radim Holeček, Jana Černochová, Michal Kučera, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek, bývalý politický vězeň a zakladatel Památníku třetího odboje Vojna František Zahrádka a také přímí potomci zavražděných, například Ludmila Zouharová, Jeanette Cejnarová či Dalibor Zelený. V příštích dnech to bude například Karel Schwarzenberg.

Ve středu 26. 3. se hladovky účastní známý podnikatel a filantrop Karel Janeček, který ji drží unikátním způsobem - začal ji držet o půlnoci ve Spojených státech, kde byl na pracovní cestě, držel ji v letadle při cestě zpět do Evropy, a skončí rovněž o půlnoci po návratu v České republice. Ke své účasti řekl: „Do řetězové hladovky jsem se rozhodl zapojit proto, že považuji za důležité připomínat oběti komunistického režimu. Pro přítomnost a budoucnost naší společnosti je zcela zásadní nezapomínat na nedávnou minulost.“

V pondělí 24. 3. hladovku podstoupil hudebník David Koller, který ke své účasti řekl: „Komunismus - to je taková psychická nemoc, jejíž nositelé chtějí všechno sebrat někomu, kdo si to vydělal svou tvrdou prací, eventuálně ještě ho nechat zavřít nebo zavraždit, to oni vždycky uměli pěkně. Komunisti byli vždy spojení s Rusy. Hladovkou jsem proto připomněl ty, kteří se upálili na protest proti ruské okupaci, Jana Palacha a Jana Zajíce.“

Účastníky hladovky již byli i Václav Marhoul a Jan Hřebejk, kteří odpověděli na naše dotazy:

1) Proč jste se připojil k řetězové hladovce?

Václav Marhoul: Abych pomohl připoutat pozornost k 45. výročí ruské okupace a k jejím obětem.

Jan Hřebejk: Protože je třeba opakovat, že komunismus je cesta do nesvobody, chudoby a hanby.

2) Koho konkrétně váš čin připomíná?

Václav Marhoul: Jaroslava Málka, zavražděného přesně 21. srpna 1968. Bylo mu 23 let.

Jan Hřebejk: Jana Baborovského, důchodce, kterého zabili okupanti v roce 1968 na Vinohradech.

3) Myslíte si, že vaše aktivita něco změní?

Václav Marhoul: V současném politickém klimatu nezmění asi vůbec nic. To ale neznamená, že by bylo správné rezignovat na svojí minulost a zapomínat na lidi, kteří padli či byli zavražděni nacisty či komunisty pro ideál demokracie a svobody.

Jan Hřebejk: Ne mnoho, ale je to třeba stále opakovat: Pozor na komanče, a pozor na Putinovo Rusko.

4) Dělá vám hladovění nějaké potíže?

Václav Marhoul: Jeden jediný den vskutku potíže nedělá.

Jan Hřebejk: Ano, nemůžu se najíst:-)

5) Mají takovéto akce smysl?

Václav Marhoul: Mají. Vždycky. Za všech okolností.

Jan Hřebejk: Podle mého ano, alespoň z toho důvodu, že každý není splachovací a nebere komouše jako demokratickou stranu, která patří do vlády a kterou legitimizuje (napodobuje?) Zeman skoro vším, co dělá.

Vydáno pod