Praha – Kniha Zdeňka Svěráka Po strništi bos se dočkala audio verze. Autor v ní popisuje své mladistvé zážitky, přesto odmítá, že by snad šlo o kroniku jeho rodiny a dětství. Spisovatel provází vyprávěním jako sedmiletý chlapec z města, kterého za protektorátu Čechy a Morava „přesadili“ na venkov.
Sedmiletý Svěrák bere posluchače na dobrodružný venkov
Zdeněk Svěrák vydává audioknihu o svém dětství (zdroj: ČT24)
„Abych se do toho vpravil, při procházce liduprázdným krajem jsem si na polní cestě klekl. Měl jsem přece ve svých sedmi osmi letech ty oči, co mám teď, akorát byly níž,“ uvedl Svěrák. Čtenáři občas předloží fabulaci, příběh tedy přesně neodráží jeho dospívání.
Narodil se jako náhradník za staršího bratra a leccos měl zakázané, proto byl zpočátku v kolektivu venkovských kluků za měkkotu. Přesto se nebezpečným situacím jako každé dítě občas nevyhnul. Mimo město se naučil věci, které dřív neuměl a stal se prý statečnějším. Právě proto tištěné dílo i dvojče-audioknihu pojmenoval Po strništi bos.
- „Čtení mi šlo docela dobře. Až na to, že jak jsem starý, tak už se lehko dojímám. Při čtení se mi lámal hlas, takže jsem to musel opakovat. Protože to nesnáším, když speaker místo aby dojímal posluchače, dojímá sebe,“ řekl Svěrák k natáčení audioknihy.
Zdeněk Svěrák křtí audioknihu s ředitelkou Supraphonu Ivou Millerovou
Zárodek knihy napsal už před jedenácti lety, na popud syna Jana. Nová Obecná škola ale ze vzpomínek nevznikla. „Nebylo to na film. Teprve když jsem si to po těch letech přečetl, tak jsem byl schopen příbuzné vnímat jako postavy a mohl jsem s tím hýbat,“ vysvětlil.