Polský básník chaosu a nicoty Róžewicz zemřel

Varšava – Ve věku 92 let zemřel jeden z nejvýznamnějších polských literátů současnosti Tadeusz Róžewicz. Tento dramatik a básník, několikrát navržený na Nobelovu cenu míru, v posledních letech bojoval s vážnou nemocí. Podlehl jí dnes ve Vratislavi. Jeho hru Past má v současnosti na repertoáru pražské Divadlo Komedie.

Počátky Róžewiczovy tvorby sahají sice až do meziválečného období, do širšího povědomí se však dostal až po druhé světové válce, v níž mu zahynul starší bratr Janusz. On sám během války absolvoval důstojnický výcvik Zemské armády, pracoval i s partyzánskou skupinou. Mezi partyzány se seznámil i se svou budoucí ženou Wieslawou. Po válce studoval umění v Krakově, vydával básnické sbírky a později také prózu. 

Je možné psát poezii po Osvětimi?

Hledal vlastní styl, pravdivost, zkoumal, zda je vůbec možné „psát poezii po Osvětimi“. Zavrhl patos, odmítl interpunkci, rýmy, pravidelné sloky, jakékoli ozdoby, toužil po „nahém, holém verši“, podobném očištěným cihlám nebo kamení z trosek. V roce 1947 vydal první sbírku Nepokoj, která byla přijata jak kladně, tak rozhořčeně – především proto, že v ní nezazníval žádný jásot z budování socialismu. Po dalších sbírkách si od režimu dokonce vysloužil odsudek jako „ideolog imperialismu“. 

S psaním dramatu začal Róžewicz v šedesátých letech. Jeho vůbec první drama Kartotéka bylo zpočátku přijato s rozpaky, posléze se dočkalo mimořádného mezinárodního úspěchu. Počítá se k největším polským dramatům a hraje se dodnes. Také další Róžewiczovy hry se úspěšně, byť s nejednoznačným přijetím, hrají dodnes – Stará žena vysedává, Bílé manželství, Do písku a další. Hru o Franzi Kafkovi Past Róžewicz napsal v roce 1982 na základě svého dlouholetého zájmu o Kafku, jeho život a dílo. Kafka ho inspiroval již dříve ke kratší hře Odchod Hladomřivce. Róžewicz napsal také několik kafkovských básní. Hru Past má od loňska na repertoáru soubor pražského Divadla Komedie.  

Róžewicz náležel k silné generaci poválečných autorů, jako byli Czeslaw Milosz či Wislawa Szymborská. Podle mínění polských kritiků pro něj bylo souputnictví s těmito dvěma laureáty Nobelovy ceny nešťastné, neboť jinak by byl největším polským kandidátem na prestižní ocenění Róžewicz.