Kastaněty a cembalo. V Praze se tančí Fandango

Praha - Cembala a kastaněty, dnes spíše exotickou, před staletími běžnou a populární kombinaci nástrojů, nabídl v Praze česko-španělský projekt Fandango. Barokní tanec doprovázela hudba ve verzích, které u nás nezněly stovky let.

Hbité prsty proslulé španělské tanečnice a hráčky na kastaněty Ludoviky Mosky lákají do doby barokních šlechtických dvorů. Název projektu Fandango je převzat z názvu tradičního španělského tance, který vznikl na počátku 18. století. Byl natolik oblíben, že ho můžeme nalézt v dílech Rameaua a Boccheriniho i Mozarta nebo Ravela.

Významný perkusní nástroj

Dnes jsou kastaněty spojovány hlavně se Španělskem, před staletími však byly používány po celé Evropě, tvrdí odbornice z Barcelony. Svědčí o tom i skladby Johana Sebastiana Bacha. „Je tu notový zápis hudby, zápis barokního tance a partitura kastanět,“ popisuje Mosca jednu z partitur. „Kastaněty jsou významný perkusní nástroj, mají ohromné možnosti.“

Další členka Fandanga, česká cembalistka Petra Žďarská, se s Ludovikou Moskou seznámila před pěti lety ve Francii. „Tehdy jsme si řekly, že by bylo prima připravit společný projekt a přivést kastaněty do Čech,“ vypráví, jak projekt vznikl. S cembalistkou a varhanicí působící ve Španělsku, Lucií Guerra Žákovou, pak sen změnily ve skutečnost.

První koncert Fandanga vyvolal u českého publika nadšení. Úspěšná premiéra se konala sedmého května v Mramorovém sále pražského Clam-Gallasova paláce. Projekt se koná pod záštitou Španělské ambasády a ve spolupráci s AMU, kde Ludovica Mosca vede kurz barokního tance. Nejen pro tanečníky, ale pro všechny se zájmem o baroko.

Vydáno pod