Májový speciál Divadla v Celetné přináší poetické Draky noci, obohacené o další dva party s galantní poezií a sonety. To vše v bambusovém stanu s plátny, co provívá vánek, a pod lampionovým měsícem, jehož svit přesvědčí neklidnou mysl o tom, že stojí za to na chvíli se zastavit.
S draky v bambusovém stanu
Po loňské odmlce se letos znovu objevil Kašparův májový speciál, který ve třech dnech uvádí představení Draci noci spolu s hosty, pohádkami a nově inscenovanými verši. „Při posledním uvádění Draků v našem skvělém stanu nás napadlo, že je škoda hrát v takovém prostoru jen Draky, že by tu mohlo být víc představení s verši, s prózou – takový malý májový festival ve stanu,“ uvádějí tvůrci a zvou do osobního kruhu, který je každodennosti na hony vzdálený. Draci noci jsou výběrem z nejstarších veršů světa, scénář byl inspirován básněmi starého Egypta, Číny, Japonska a aztéckou poezií.
„Jsou to skvělé verše, připomínají naše lidové písně, jsou jednoduché, upřímné, čisté. Básně o lásce, přátelství a samotě. O tom, co se děje v tichu noci,“ vysvětluje Jakub Špalek. Vedle něj v Dracích noci a spol. účinkují Jitka Nerudová, Jan Potměšil, Petr Lněnička, Milena Steinmasslová, Eliška M. Boušková (saxofon), Tereza Rumlová, Martin Hofmann, Alena Doláková a Richard Závada (loutna). Přímost sdělení a návaznosti rozehrávaných mikropříběhů jsou spojující linií konceptu. Jeho slabinou je určitá nevyváženost forem a dramaturgického řazení programu.
GALERIE
Draci noci zdroj: Michal Hladík
Detailně vypracovaní a přitom uvolnění Draci noci s hudbou Petra Maláska nasazují laťku vysoko, se schopností vyprávět verše neobyčejně lidsky. Milostné šprýmy francouzské galantní poezie, šťavnatě podané Milenou Steinmasslovou a Petrem Lněničkou, by měly inscenaci spíše uzavírat, protože Shakespearovské milostné sonety nemají na finále dost energie. Přesto je jejich meditativní poloha, oživená loutnou, důležitým políčkem celého básnického puzzle. Jsou ale, na rozdíl od ostatních dvou, divácky nejméně kontaktní.
Zvláštní pozornost zaslouží scénografie. „Pokusili jsme se vytvořit intimní, zajímavý prostor s krásným prostředím. Výsledkem je originální obrovský stan, ve kterém sedí herci i diváci,“ popisuje scénograf a režisér kusu Karel Špindler. Site specific večírek je skutečně zážitkový. Důležitou roli v něm hraje světlo, zvláště to sporé. Velké i menší plátěné lampiony nahrazují lampy, slunce, hvězdy i měsíc. Když se díváme ze stanu přes průhledné opony látek, dohlédneme až „k obzoru“ vzdáleného plánu scény, v němž se rovněž hraje.
Draci noci
Zemitost, s níž jsou verše v prvních dvou částech podány, je osvěžující a jednoduché efekty světla účinné. Reakce publika vlídně rodinné. Herci se s námi podělí o lahev vína, komunikují mezi sebou i s publikem. Odcházíme pohlazeni a povzneseni. Bambusový stan nám dodá pevnou konstrukci i lehkost vzdušných stěn. Šumění větru připomíná až španělsky vášnivé duende andaluských plání. „Do tvého stanu dnes v noci, má lásko, bych rád.“
Vzácným hostem čtvrtečního večera byla Hana Maciuchová s verši své oblíbené čínské básnířky Li-Čhing čao. Sobota 17. 5. přináší odpolední pohádkové představení pro děti Dračí doupě od 16,30 h a večerní kompozici Draci noci a spol.od 20 h. Poté se můžeme s Draky noci potkat až napřesrok.